⭐ Vložené recenze

1. ZŠ Tvrdonice na mě vždycky působila takovým, řekněme, zvláštním dojmem. Na první pohled se zdála být v pohodě, taková ta menší, útulná škola, kde se všichni znají a člověk si říká, že je to tam bezpečné a děti se v tom prostředí dobře cítí. Atmosféra se zdála být klidná, a občas se tam fakt najdou učitelé, kteří do toho dávají srdce a děti umí nadchnout. Komunikace se školou většinou fungovala, když člověk chtěl něco řešit, nějak se dalo domluvit. Organizačně taky všechno šlapalo docela hladce, žádné velké zmatky. Jenže postupem času se začaly objevovat i takové ty méně příjemné stránky. Někdy to bylo prostě takové… zkostnatělé, ten přístup. Jako by se moc nehledělo na to, že každé dítě je jiné. Spíš takový jeden metr na všechny. A občas jsem měla pocit, že se část třídy prostě nudila, jen koukala z okna a čekala na zvonění. Nebylo to tak, že by jim pouštěli filmy, aby zabili čas, ale spíš chyběla taková ta jiskra, která by je strhla a vtáhla do děje. Nároky mi občas přišly hodně proměnlivé, někdy moc vysoké, jindy zase nízké, těžko říct, podle toho, kdo zrovna učil. Člověk si pak říká, jestli se tam ty děti opravdu rozvíjejí naplno, nebo jen tak procházejí školní docházkou. Je to prostě takový smíšený pocit, co ve mně ta škola zanechala.

   Přidat reakci