⭐ Vložené recenze

1. Když si v hlavě probírám své dojmy a pocity ze ZŠ Radost, mám z toho všeho nakonec docela smíšené pocity. Na jednu stranu musím uznat, že na první pohled se škola snaží působit moderně a přátelsky. Oceňuji, že některé třídy vypadaly opravdu příjemně a vnímám tam pocit dostatku prostoru pro různé aktivity. Párkrát jsem se setkala s učiteli, kteří byli vyloženě nadšení pro svou práci, a bylo vidět, že se snaží dětem něco předat, nejen odučit látku. Mám dojem, že některé hodiny byly opravdu živé a poutavé. Ale zase na druhou stranu, ta komunikace se školou mi občas přišla jako pěkný oříšek. Často jsem měla pocit, že je těžké se něčeho dopátrat, nebo že odpovědi přicházely pozdě, když už to bylo skoro neaktuální. Někdy si říkám, že se člověk musí hodně snažit, aby se k něčemu dostal, a to je přece jen docela vyčerpávající. Také mi přišlo, že se někdy v organizaci různých akcí nebo běžného chodu školy objevoval takový zvláštní chaos, kdy se člověk moc nevyznal, co a jak vlastně platí. Co se týče atmosféry, vnímám, že se děti tam asi nějak adaptovaly, ale ne vždycky to bylo bez mráčku. Občas jsem si všimla, nebo slyšela, že se ne všichni cítí stoprocentně v bezpečí, a že občasné neshody mezi dětmi se ne vždycky řešily s dostatečnou razancí. To mě vždycky trochu mrzelo, protože pocit bezpečí je pro děti to nejdůležitější, aby se mohly soustředit na učení. Co se týče nároků, tak mi přišlo, že se to dost liší třídu od třídy, někdy i u jednotlivých učitelů. Někde se makalo dost, děti nosily domů spoustu úkolů a bylo vidět, že to je náročné. Jinde zase byl spíš takový volnější režim a některé děti se pak třeba nudily a čekaly na zvonění, což mi přišlo smutné. Tam mi chyběla taková ta vyváženost a jednotnost, aby se každé dítě rozvíjelo podle svých možností a potenciálu. Celkově to je takový mix dojmů. Nic vyloženě tragického, ale ani nic, co by mě úplně ohromilo.

   Přidat reakci