Jméno: Základní škola, Praha 8, Burešova 14
Adresa: Burešova 1130/14, Praha, 18200
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Web: https://www.zsburesova.cz
Základní škola Praha 8, Burešova 14, je základní škola s širokou nabídkou vzdělávání. Škola nabízí klasické základní vzdělání s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí žáků. Součástí výuky jsou i volitelné předměty, jejichž konkrétní nabídka se může lišit podle aktuálních možností. Škola klade důraz na individuální přístup k žákům a jejich specifické potřeby. K dispozici je školní družina poskytující odpolední péči o děti. Školní jídelna nabízí stravování pro žáky i zaměstnance. V areálu školy se nachází hřiště a další prostory pro volnočasové aktivity. Škola spolupracuje s rodiči a snaží se o co nejlepší vzdělávací výsledky žáků. Nabízí i možnost individuálního přístupu k výuce a podporu žákům se specifickými vzdělávacími potřebami. Bližší informace o vyučovaných předmětech, mimoškolních aktivitách a dalších službách školy je nutné získat přímo od školy.
Další informace:
- IČO: 60433345
- Školu najdete ve městě či obci Praha, okres/obvod Praha 8, Hlavní město Praha.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Pro nás jako studenty Žernosecké byla Bureška odvěký nepřítel a nejhorší škola i přesto, že tam chodila spousta mých kamarádů. Teď když už jsem starší musím objektivně uznat, že je to dobrá škola a své děti bych dal spíš sem.
ZŠ Burešova mi na první pohled přišla jako škola, kde se snaží, aby se děti cítily dobře. Bylo vidět, že jim záleží na celkovém prostředí a na tom, aby to nebylo jen o suchém učení. Měla jsem dojem, že je tam spousta aktivit, které děti dokázaly zabavit a rozvíjet, a nebylo to tak, že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas. Někteří učitelé se snažili s dětmi opravdu komunikovat a bylo znát, že se v některých třídách žije naplno a děti se těší na další den. Na druhou stranu, ne vždycky všechno klapalo úplně hladce. Občas mi přišlo, že ta komunikace ze strany školy směrem ven trochu skřípala a chyběla mi tam větší otevřenost. Často se člověk musel doptávat na věci, které by asi měly být jasné dopředu. A byly i chvíle, kdy se v některých třídách část dětí docela nudila a jen čekala na zvonění. Tam pak nebylo moc vidět to nadšení, spíš taková rezignace. A co se týče nároků, občas to bylo dost nevyrovnané, jednou peklo, podruhé jako by se nic nedělo. Celkově to byl takový mix dojmů, kde se střídaly super momenty s těmi, kdy se člověk trochu zamyslel.