Jméno: Základní škola Vysoké nad Jizerou
Adresa: Náměstí Dr. Karla Kramáře 124, Vysoké nad Jizerou, 51211
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Základní škola Vysoké nad Jizerou, příspěvková organizace, nabízí základní vzdělání žákům z Vysokého nad Jizerou a okolí. Škola zajišťuje výuku podle rámcových vzdělávacích programů. Součástí výuky je i výuka anglického jazyka od prvního ročníku. Škola disponuje moderními učebnami a vybavením pro praktickou výuku. K dispozici je školní družina poskytující odpolední péči o žáky. Pro sportovní aktivity slouží školní hřiště a tělocvična. Škola spolupracuje s místními organizacemi a institucemi, a usiluje o individuální přístup k žákům. Nabízí i volnočasové aktivity jako je školní keramický kroužek, a další zájmové útvary dle aktuální nabídky. Vyučující se snaží o kvalitní výuku a vytváření pozitivního prostředí pro studium. Škola se nachází na adrese [adresu doplnit, pokud je k dispozici].
Další informace:
- IČO: 72743646
- Školu najdete ve městě či obci Vysoké nad Jizerou, okres/obvod Semily, Liberecký kraj.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Vysoké nad Jizerou. Od začátku to vypadalo docela slibně. Celá ta atmosféra ve škole se zdála být taková vstřícná a přátelská, člověk měl pocit, že se tam děti budou cítit dobře. Komunikace se školou v prvních týdnech šlapala jako hodinky, všechno bylo jasné a srozumitelné, nikdo se nemusel pořád něčeho doprošovat. Organizace výuky a všech akcí působila profesionálně a bezpečí dětí brali vážně, což je pro každou maminku priorita. Dokonce i nároky na děti se zdály být tak akorát, nebylo to tak, že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas, ale zároveň to nebyl žádný dril. Jenže postupem času se ten dojem začal tak nějak… měnit. Komunikace už najednou nebyla tak plynulá, člověk se musel víc pídit po informacích a občas jsem měla pocit, že se mé dotazy tak nějak ztrácí v prostoru. Některé dny se zdálo, že část třídy se nudí a jen čeká na zvonění, místo aby je to bavilo. Z té počáteční radosti se občas vyklubalo spíš takové… no, zklamání. Celkově se pak člověk cítil spíš jako číslo, než že by se zajímali o individuální potřeby dětí. Což je škoda, protože ten začátek byl opravdu super.