Jméno: Základní škola Slovanka, Česká Lípa, Antonína Sovy 3056
Adresa: Antonína Sovy 3056, Česká Lípa, 47001
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Web: https://www.zsslovanka.cz
Základní škola Slovanka, příspěvková organizace, sídlí v České Lípě na adrese Antonína Sovy 3056. Škola nabízí základní vzdělávání žákům. Součástí školy je školní družina poskytující odpolední péči o děti. K dispozici je také školní jídelna, která zajišťuje stravování žáků a zaměstnanců školy. Výuka probíhá v moderně vybavených učebnách. Škola klade důraz na individuální přístup k žákům a nabízí širokou škálu volitelných předmětů. Spolupracuje s rodiči a snaží se vytvářet příznivé prostředí pro vzdělávání a rozvoj žáků. Škola se zaměřuje na podporu talentovaných žáků a nabízí jim individuální péči a pomoc. Pro žáky jsou organizovány různé mimoškolní aktivity a výlety. Škola se snaží o rozvoj klíčových kompetencí žáků, které jim umožní uplatnění v dalším životě. Bližší informace o škole, jejím vzdělávacím programu a aktivitách je nutné hledat jinde.
Další informace:
- IČO: 49864599
- Školu najdete ve městě či obci Česká Lípa, okres/obvod Česká Lípa, Liberecký kraj.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Když si zpětně vybavím ZŠ Slovanka, tak na mě silně zapůsobila svou atmosférou. Bylo tam takové přátelské a otevřené prostředí, člověk měl pocit, že se tam na nic nehraje a že se snaží o takovou rodinnou pohodu. S komunikací se školou jsem neměla problém, vždycky mi přišlo, že se s nimi dá rozumně bavit a že mají snahu vyjít vstříc, když se něco řešilo. Líbilo se mi, že pro děti vždycky připravovali dost aktivit mimo běžnou výuku, takže se tam skoro každé dítě našlo. Nebylo to tak, že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas. Na druhou stranu, občas mi přišlo, že nároky na děti by mohly být vyváženější. Někdy se zdálo, že část třídy se spíš nudila a čekala na zvonění, než aby je to opravdu vtáhlo a posouvalo dál. Měla jsem dojem, že se občas ztrácí ta jiskra nadšení, a že by se dalo víc pracovat na tom, aby se děti rozvíjely naplno a každé podle svých možností. Celkově ale převládal pocit bezpečí a i když některé organizační věci občas působily trošku neuspořádaně, nikdy to nebylo nic zásadního, co by se nedalo vyřešit.