
Jméno: Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804
Adresa: Ivana Sekaniny 1804/15, Ostrava, 70800
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Základní škola Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, je příspěvkovou organizací poskytující základní vzdělání žákům. Škola nabízí standardní výuku v souladu s rámcovým vzdělávacím programem. K dispozici je školní družina zajišťující odpolední péči o děti. Pro žáky jsou organizovány zájmové kroužky, jejichž nabídka se může měnit. Škola spolupracuje s mateřskými školami v okolí. Součástí školy je i školní jídelna, která zajišťuje stravování žáků a zaměstnanců. Škola disponuje moderními učebnami a vybavením, které se průběžně modernizuje. Vzdělávací proces je podporován různými metodami a technologiemi. K dispozici je knihovna s knihovním fondem. Škola klade důraz na individuální přístup k žákům a jejich vzdělávání. Pedagogický sbor se skládá z kvalifikovaných učitelů. Přesná nabídka kroužků a dalších aktivit je dostupná přímo ve škole.
Další informace:
- IČO: 70984786
- Školu najdete ve městě či obci Ostrava, okres/obvod Ostrava-město, Moravskoslezský kraj.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Škola Sekaniny má takovou svoji atmosféru, řekla bych, že se tam děti poměrně rychle zabydlí. Cítí se tam bezpečně, což je pro mě asi to nejdůležitější. Moc se mi líbí, že se snaží dělat různé projekty, není to jen suché biflování, ale děti se můžou těšit na něco navíc, což je udržuje v takové té zdravé zvědavosti. Komunikace se školou mi přišla většinou celkem plynulá, na dotazy se snažili reagovat a bylo cítit, že tam je snaha. Nebylo to tak, že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas, spíš naopak, viděla jsem tam snahu je zaujmout a něco jim předat. Ale samozřejmě, jako každá škola, má i své slabší stránky. Občas jsem měla pocit, že na některé děti, které potřebují trochu víc individuální pozornosti, už nezbýval tolik prostor. Část třídy se v některých chvílích prostě nudila a čekala na zvonění, protože tempo výuky jim nesedělo. Bylo to takové, že člověk musel být hodně aktivní a neustále se o něco zajímat, aby se něco opravdu vyřešilo, i když se komunikace tvářila otevřeně. Některé věci, třeba organizace větších akcí, mi občas přišly trochu chaotické, ale to je asi normální.