Jméno: Základní škola Máj II, M. Chlajna 23, České Budějovice
Adresa: M. Chlajna 1347/23, České Budějovice, 37005
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Základní škola Máj II, sídlící na adrese M. Chlajna 23 v Českých Budějovicích, nabízí základní vzdělání žákům. Škola disponuje moderními učebnami a nabízí výuku v běžných předmětech základního vzdělávání. K dispozici jsou odborné učebny, jejichž vybavení a počet není v dostupných informacích specifikován. Škola klade důraz na individuální přístup k žákům a jejich rozvoj. Součástí školy je školní družina, která zajišťuje odpolední péči o žáky. Další mimoškolní aktivity škola nabízí, ale konkrétní nabídka není podrobněji popsána. Spolupráce s rodiči je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu, avšak rozsah a forma této spolupráce nejsou v dostupných informacích detailně popsány. Škola se snaží o kvalitní výuku a vytváření pozitivního prostředí pro učení a osobnostní rozvoj žáků. Bližší informace o studijních výsledcích, pedagogickém sboru či specifických programech školy nejsou dostupné.
Další informace:
- IČO: 581551
- Školu najdete ve městě či obci České Budějovice, okres/obvod České Budějovice, Jihočeský kraj.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Škola na Máji II mi vždycky přišla taková, řekla bych, solidní. Nic co by člověka překvapilo, ani nic, co by vyloženě zklamalo. Atmosféra tam byla v podstatě dobrá, děti se většinou cítily v bezpečí, a to je přece jen základ. Pár učitelů tam bylo vážně skvělých, viděli jste, jak je to baví, a to se pak přenese i na děti. Výuka nebyla taková, že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas, to ne. Snažili se a nějaké ty základy děti dostaly. Co se týče kroužků, tam si taky myslím, že bylo z čeho vybírat a děti se tam aspoň trochu vyřádily nebo našly něco, co je chytlo. Celkově to nebylo špatné místo, kde by člověk musel mít strach. Na druhou stranu, někdy mi přišlo, že komunikace trošku drhne. Občas jsem se k potřebným informacím dostávala spíš oklikou, než přímo a jednoduše. Také individuální přístup, ten občas chyběl. Když se některé dítě třeba v něčem trápilo, nebylo to hned vidět a řešilo se to až s odstupem. Třídy byly velké a učitelé prostě nestíhali všechno pohlídat. Pamatuji si, že párkrát mi přišlo, že se část třídy prostě nudila a jen čekala na zvonění. A s nároky to bylo takové, že jeden rok se učilo hodně, další zase polevilo, nebylo to úplně konzistentní. Ale to je asi všude. Celkově to není taková hrůza, jak se občas na internetu píše, jen se prostě musí počítat s tím, že není všechno vždycky zalité sluncem.