Jméno: Základní škola Brno, Laštůvkova 77
Adresa: Laštůvkova 920/77, Brno, 63500
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Web: http://www.zslastuvkova.cz
Základní škola Brno – Laštůvkova 77 je příspěvková organizace poskytující základní vzdělání žákům. Škola nabízí široké spektrum aktivit doplňujících výuku, včetně kroužků a mimoškolních programů. Vyučovací proces probíhá v moderně vybavených prostorách. Součástí školy je školní jídelna zajišťující stravování žáků. Škola klade důraz na individuální přístup k žákům a jejich individuální vzdělávací potřeby. K dispozici je školní družina, která pečuje o děti před i po vyučování. Škola spolupracuje s rodiči a snaží se vytvářet harmonické a bezpečné prostředí pro vzdělávání a rozvoj dětí. Pro žáky je k dispozici kvalifikovaný pedagogický sbor. V rámci výuky se využívají moderní technologie a inovativní metody. Škola nabízí standardní základní vzdělávání v souladu s platnými osnovami. Více informací o konkrétních nabídkách a aktivitách je možné zjistit na webových stránkách školy.
Další informace:
- IČO: 44994052
- Školu najdete ve městě či obci Brno, okres/obvod Brno-město, Jihomoravský kraj.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Pocit ze ZŠ Laštůvkova je u mě takový smíšený. Na jednu stranu, škola má v sobě takovou tu příjemnou, skoro až rodinnou atmosféru, člověk se tam cítí bezpečně. Bylo vidět, že se o děti fakt starají, a hlavně v nižších ročnících jsem měla dojem, že se učitelé snaží. Nebylo to tak, že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas, opravdu se věnovali. Řada akcí pro děti byla super, vždycky se na ně těšily a to je přece jen důležité. Na druhou stranu, s tou komunikací to občas hodně drhlo. Někdy jsem si říkala, že se člověk musí doptávat na každou maličkost, informace prostě samy nepřišly. A když už přišly, tak na poslední chvíli. Taky mi přišlo, že se tam moc nepracuje s individuálními potřebami, spíš takový jeden metr na všechny. Párkrát jsem měla pocit, že se část třídy spíš nudila a jen čekala na zvonění. A s těmi nároky to bylo takové zvláštní, někdy se mi zdálo, že se tlačí na pilu až moc, jindy zase, že se nic moc neřeší. Celkově z toho mám pocit, že by to chtělo trochu modernější přístup.