Jméno: Základní škola Kněžice
Adresa: Kněžice 5, 28902
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Web: https://www.zs-knezice.cz
Základní škola Kněžice, okres Nymburk, je základní školou s prvním stupněm i druhým stupněm. Nabízí výuku pro žáky od 1. do 9. ročníku. Škola disponuje školní jídelnou, která zajišťuje stravování žáků. Součástí školy je i školní družina poskytující odpolední péči o děti. Výuka probíhá v budově školy v Kněžicích. Škola klade důraz na individuální přístup k žákům. Nabízí mimoškolní aktivity, jejichž přesný rozsah není specifikován. K dispozici je také školní knihovna. Dopravní dostupnost je dostupná, ale konkrétní informace o dostupnosti autobusem či jinou dopravou nejsou specifikovány. Škola spolupracuje s místní obcí a s rodiči žáků. Bližší informace o pedagogickém sboru, výukových metodách či specifických programech nejsou dostupné.
Další informace:
- IČO: 75034191
- Školu najdete ve městě či obci Kněžice, okres/obvod Nymburk, Středočeský kraj.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Ze začátku mi přišlo, že ta škola má takovou příjemnou, skoro až rodinnou atmosféru. Člověk měl pocit, že se tam o ty děti opravdu starají, že nejsou jen čísla. Učitelé byli docela otevření, když člověk potřeboval něco řešit, dalo se s nimi rozumně mluvit. Bylo vidět, že se snaží vymýšlet i něco navíc, aby to dětem nebyla jenom ta čistá nuda ve třídě. Děti se tam cítily bezpečně, to byl velký plus. Nebylo to tak, že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas, snažili se je zabavit a něco je naučit. A i ty akce, co dělali, se většinou povedly. Jenže postupem času se tam začaly projevovat i věci, co mě docela trápily. Třeba ta komunikace s vedením, to už bylo horší. Člověk si připadal, že se tam někdy mluví proti zdi. A nároky na děti mi přišly chvílemi takové rozkolísané. Jednou to bylo super náročné, podruhé zase, že se půlka třídy nudila a čekala na zvonění. Tam mi chyběla taková ta stabilita. Taky mě mrzelo, že někdy chyběla větší nabídka kroužků nebo něčeho mimoškolního, co by děti víc rozvíjelo. Celkově to pak na mě působilo, že tam ta snaha je, ale občas to prostě nějak drhne a nejede to tak hladce, jak by si člověk přál. Už to pak nebylo takové to nadšení zpočátku.