Jméno: Základní škola a mateřská škola Milotice
Adresa: Školní 375, Milotice, 69605
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Základní škola a mateřská škola Milotice, okres Hodonín, nabízí komplexní vzdělávání pro děti od předškolního věku až po základní vzdělání. Mateřská škola poskytuje péči dětem ve věku od tří let. Základní škola nabízí tradiční výuku s důrazem na individuální přístup k žákům. Škola spolupracuje s rodiči a využívá moderní technologie ve výuce. Součástí školy je školní družina, která zajišťuje odpolední péči o žáky. Škola se nachází v obci Milotice a nabízí pestrou škálu kroužků a mimoškolních aktivit, které rozšiřují vzdělávací nabídku. V areálu školy je k dispozici jídelna, která zajišťuje stravování žáků i dětí z mateřské školy. Škola se snaží vytvářet příznivé prostředí pro učení a osobní rozvoj každého dítěte. Pedagogický sbor je tvořen zkušenými učiteli a vychovateli. K dispozici je i speciálně pedagogické pracoviště.
Další informace:
- IČO: 70284351
- Školu najdete ve městě či obci Milotice, okres/obvod Hodonín, Jihomoravský kraj.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
ZŠ a MŠ Milotice na mě zanechala celkem fajn dojem. Hned na začátku mě chytla taková ta domácká atmosféra, přijde mi, že se tam na nikoho nezapomene a děti se tam cítí bezpečně. Je to prostě menší škola, kde se všichni znají, což je na jednu stranu super, nikdo tam není jen číslo. Když člověk potřeboval cokoli řešit, s učiteli se dalo mluvit bez problémů, žádné přehnané formality. Vnímala jsem, že jim na dětech opravdu záleží a snaží se je vést správným směrem. Nezapomínám ani na to, že se snažili vymýšlet různé akce, což je u menších škol vždycky znát. Na druhou stranu mi občas přišlo, že se tam jede takovým klidnějším tempem. Nebylo to tak, že by se jen pouštěly filmy, aby se zabil čas, ale někdy jsem si říkala, jestli by se nedalo tlačit víc. Párkrát se mi zdálo, že část třídy se prostě nudila a čekala na zvonění. Ta organizace taky občas trochu pokulhávala, člověk si musel hlídat informace, aby něco důležitého nepropásl. Přece jen, nároky na děti mi nepřišly nijak závratné, asi se spíš sází na pohodu. A i když komunikace byla otevřená, někdy to spíš působilo jako taková vesnická šuškanda než jasné instrukce. Ale celkově je to prostředí, které má své kouzlo.