
Jméno: Základní škola a Mateřská škola Charváty
Adresa: Charváty 21, 78375
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Web: https://zs-charvaty4.webnode.cz/
Základní škola a Mateřská škola Charváty je příspěvková organizace, která poskytuje vzdělávání dětem předškolního a školního věku v obci Charváty. Mateřská škola nabízí péči a předškolní vzdělávání dětem od tří let. Základní škola zajišťuje výuku žáků od prvního do pátého ročníku. Škola se zaměřuje na individuální přístup k žákům a klade důraz na kvalitní výuku základních předmětů. Součástí školy je školní družina, která poskytuje dětem odpolední péči a zájmové aktivity. Škola spolupracuje s rodiči a místní komunitou a snaží se vytvářet kladné a stimulující prostředí pro vzdělávání a rozvoj dětí. Vybavení školy je standardní a odpovídá potřebám vzdělávacího procesu. Škola se nachází v areálu s venkovním hřištěm a nabízí žákům i dětem z mateřské školy možnosti pro hry a pohybové aktivity. Nabízí běžné mimoškolní aktivity, podrobnější informace je nutné konzultovat přímo se školou.
Další informace:
- IČO: 70987572
- Školu najdete ve městě či obci Charváty, okres/obvod Olomouc, Olomoucký kraj.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Pamatuju si, že jsem měla z té školy v Charvátech hned takový dobrý pocit. Působila na mě útulně, skoro jako rodinný dům, ne taková ta obří instituce, ze které jde strach. Líbilo se mi, jak tam vládla taková pohoda a klid, a vždycky se snažili řešit věci s otevřeností. Nikdy to nebylo tak, že by se jen pouštěly filmy, aby se zabil čas, pořád se tam něco dělo a děti byly aktivní, zapojené do nejrůznějších věcí. Bylo vidět, že se tam o ně opravdu starají a že je to víc než jen o odsedění hodin ve třídě. Přechod ze školky do školy mi přišel hodně plynulý, což je super výhoda, když to mají pod jednou střechou. I ty prostory byly moc hezky udržované, čisté, to se mi fakt líbilo. Na druhou stranu, občas jsem měla pocit, že se škola drží spíš při zemi, co se týče nějakých větších výzev nebo hodně pokrokových metod. Bylo to takové hodně tradiční. Někdy mi přišlo, že je všechno až moc uzavřené v tom jejich malém světě a chyběly mi širší možnosti třeba kroužků nebo nějakých větších akcí, na které by se dalo jít mimo ty běžné věci. Komunikace sice byla otevřená, ale občas se stávalo, že důležité věci se dozvídal člověk spíš tak nějak mezi řečí, nebo na poslední chvíli. Nebylo to vždycky stoprocentně organizované, jak bych si představovala. A občas se člověk zamyslel, jestli ten klid a pohoda nejsou někdy na úkor toho, aby děti dostaly ten správný tah na branku a byly opravdu připravené na přechod do většího světa. Ale celkově to byl takový ten pocit, že tam vládne spíš milá vesnická atmosféra se vším všudy.