Studium je unikátním spojením tradičního řemesla, umělecké tvorby a technických znalostí, které připravuje studenty na komplexní práci s kovem jako s materiálem pro umělecké i užité předměty. Nejedná se o pouhé zvládnutí techniky, ale o hluboké porozumění materiálu, jeho vlastnostem a možnostem jeho transformace. Vzdělávací proces je postaven na intenzivní praktické výuce v dílnách, kde si žáci osvojují širokou škálu dovedností od základů až po vysoce specializované techniky. Učí se ovládat volné ruční kování na výhni, což zahrnuje tvarování materiálu za tepla pomocí kladiva a kovadliny, a techniky jako pěchování, prodlužování, osazování či sekání. Dále se seznamují s plošným tvářením kovů, jako je tepání (cizelování), při kterém se z plechu vytváří reliéfní či plně trojrozměrné objekty. Klíčovou součástí je také zvládnutí různých metod spojování materiálů, od tradičního nýtování a svařování v ohni až po moderní metody jako je svařování elektrickým obloukem (TIG, MIG/MAG) či pájení natvrdo a naměkko. Studenti se rovněž učí techniky povrchových úprav, které nejen chrání kov před korozí, ale také mu dodávají specifický estetický výraz; patří sem například patinování, broušení, leštění, kartáčování či aplikace ochranných laků a vosků. Specializované techniky jako rytí do kovu, leptání nebo smaltování dále rozšiřují jejich tvůrčí repertoár. Tato praktická výuka je neoddělitelně spjata s teoretickým základem. Klíčovými předměty jsou Dějiny umění a výtvarné kultury, které studentům poskytují kontext a inspiraci od starověku po současnost, a Technologie, kde se podrobně učí o vlastnostech různých kovů (ocel, měď, mosaz, bronz, hliník) a jejich slitin. Důležitou složkou je Technické kreslení a v poslední době stále častěji i základy 3D modelování v programech typu CAD, které jim umožňují převádět své nápady do precizních technických výkresů a vizualizací. Výtvarná příprava, zahrnující kresbu, malbu a modelování, rozvíjí jejich vizuální gramotnost, cit pro kompozici, tvar a proporce, což je nezbytné pro navrhování vlastních originálních děl. Celé studium je koncipováno tak, aby absolvent byl schopen samostatně realizovat celý proces od prvotního nápadu a skici, přes technickou přípravu a výběr vhodného materiálu a technologie, až po finální řemeslné zpracování a povrchovou úpravu hotového výrobku, a to s důrazem na preciznost, kvalitu a uměleckou hodnotu.
Uplatnění absolventů oboru
Absolventi nacházejí široké spektrum uplatnění, které reflektuje dualitu jejich vzdělání – jsou zároveň zručnými řemeslníky i kreativními umělci. Mnozí se vydávají na dráhu samostatně výdělečně činné osoby a zakládají si vlastní dílny, kde se věnují zakázkové výrobě. Zde mohou realizovat například originální architektonické prvky, jako jsou kované brány, ploty, mříže, zábradlí nebo balkonové výplně, které dodávají stavbám jedinečný charakter. Stejně tak se mohou specializovat na interiérové doplňky, jako jsou designová svítidla, lustry, krbové nářadí, nábytek s kovovými prvky (stoly, židle, postele) nebo dekorativní předměty. Další významnou oblastí je restaurování a památková péče, kde je jejich znalost historických technik a materiálů neocenitelná. Mohou pracovat jako restaurátoři kovových prvků na historických budovách, v muzeích nebo galeriích, kde opravují a konzervují historické zbraně, brnění, liturgické předměty, sochy a další kovové artefakty. Uplatnění nacházejí také ve šperkařství, kde mohou navrhovat a vyrábět autorské šperky a módní doplňky z ušlechtilých i obecných kovů. Někteří absolventi směřují do oblasti volného umění a stávají se sochaři pracujícími s kovem, vytvářejí plastiky a instalace pro veřejný prostor, galerie nebo soukromé sběratele. Zajímavé pracovní příležitosti se nabízejí také v divadle, filmu a televizi, kde mohou působit jako rekvizitáři, scénografové nebo specialisté na výrobu historických replik zbraní, brnění a specifických scénických prvků. V zaměstnaneckém poměru se mohou uplatnit ve specializovaných firmách zaměřených na umělecké kovářství a zámečnictví, v restaurátorských ateliérech, designových studiích nebo firmách vyrábějících luxusní interiérové vybavení. Někteří mohou působit i jako mistři odborného výcviku na středních školách nebo vést specializované kurzy pro veřejnost, čímž předávají své znalosti a dovednosti dalším generacím.
Platy či mzdy
Finanční ohodnocení v tomto odvětví je značně rozmanité a silně závislé na celé řadě faktorů, především na zaměření, zkušenostech, reputaci a obchodním talentu konkrétního absolventa. Nástupní plat absolventa v zaměstnaneckém poměru ve standardní zámečnické či kovářské firmě se může zpočátku pohybovat v rámci regionálního průměru pro řemeslné profese, případně mírně pod ním. S rostoucí praxí, prokázanou kvalitou práce a schopností realizovat složitější projekty však jeho hodnota na trhu práce stoupá a mzdové ohodnocení se může posunout do nadprůměrných hodnot. Zcela odlišná situace nastává u absolventů, kteří se rozhodnou pro samostatnou dráhu. Zde je potenciál příjmů teoreticky neomezený, ale je vykoupen podnikatelským rizikem a nutností aktivně vyhledávat zakázky. Zkušený a vyhledávaný specialista pracující na zakázku, ať už se jedná o restaurátora, designéra nebo uměleckého kováře s osobitým rukopisem, může dosáhnout na příjmy výrazně nadprůměrné, které dalece přesahují běžné zaměstnanecké platy. Cena jeho práce se neodvíjí pouze od odpracovaných hodin a spotřebovaného materiálu, ale především od umělecké hodnoty, originality, technické náročnosti a exkluzivity díla. Příjmy v tomto segmentu jsou však často nepravidelné a závislé na aktuální poptávce a úspěšnosti při získávání prestižních zakázek. Absolventi pracující v úzce specializovaných a vysoce ceněných oborech, jako je restaurování pro národní památkové instituce nebo výroba volného umění pro galerie a sběratele, mohou dosáhnout na nejvyšší finanční ohodnocení, které odráží unikátnost jejich dovedností a uměleckého přínosu.
Uchazeči
Tento typ studia je ideální pro jedince s výrazným tvůrčím duchem, bohatou fantazií a silným estetickým cítěním. Je určen pro ty, kteří vnímají svět kolem sebe vizuálně, mají smysl pro detail, kompozici a harmonii tvarů. Nezbytná je obrovská dávka trpělivosti a pečlivosti, protože práce s kovem je často zdlouhavý a precizní proces, kde chyba může znamenat znehodnocení celého díla. Uchazeč by měl mít přirozenou manuální zručnost a dobré motorické schopnosti, neboť velká část práce spočívá v jemné i hrubé manipulaci s nástroji a materiálem. Klíčová je také dobrá prostorová představivost, tedy schopnost převést dvourozměrný návrh na papíře či obrazovce do trojrozměrného objektu a představit si ho ze všech úhlů. Vzhledem k fyzické povaze některých technik, zejména kování, je výhodou dobrá fyzická kondice, určitá síla a vytrvalost. Nejedná se však o podmínku čistě silovou; důležitější je technika a schopnost efektivně využívat své tělo. Tento obor je vhodný pro lidi, kteří jsou samostatní, zodpovědní a mají v sobě touhu tvořit trvalé hodnoty. Měli by mít respekt k materiálu, historii řemesla a zároveň otevřenou mysl pro nové technologie a moderní designové trendy. Je to studium pro ty, kteří se nebojí ušpinit si ruce, milují proces transformace surového materiálu v krásný a funkční předmět a nacházejí uspokojení v tom, když za sebou vidí hmatatelný výsledek své práce. Tato kombinace vlastností, spojující umělce, řemeslníka a technika v jedné osobě, je klíčová pro úspěch v oboru Uměleckořemeslné zpracování kovů – 8251L01.
