Tento studijní program představuje jedinečné propojení umění, precizního řemesla a hlubokých technických znalostí, jehož cílem je výchova odborníků schopných samostatně navrhovat, stavět, opravovat a restaurovat hudební nástroje. Nejedná se o pouhé sestavování dílů, ale o komplexní proces, který začíná u porozumění materiálu a končí dokonalým akustickým vyladěním. Klíčovým předmětem je samotná praxe v dílnách, kde se studenti krok za krokem učí tradičním i moderním technikám zpracování dřeva, kovů a dalších specifických materiálů. Zásadní je nauka o materiálech, kde se studenti seznamují s vlastnostmi rezonančního dřeva, jako je smrk, javor, cedr či eben, učí se ho správně vybírat, sušit a zpracovávat s ohledem na jeho akustické vlastnosti a budoucí funkci. Nedílnou součástí je předmět akustika, který teoreticky i prakticky vysvětluje principy vzniku a šíření zvuku, rezonance a fungování jednotlivých částí nástroje jako celku. Důraz je kladen také na technické kreslení a konstruování, kde se studenti učí vytvářet detailní výrobní výkresy a plány, ať už ručně, nebo s pomocí specializovaného softwaru. Dějiny hudby a hudebních nástrojů poskytují studentům nezbytný kontext, aby rozuměli historickému vývoji jednotlivých typů nástrojů, jejich stylům a konstrukčním specifikům různých epoch, což je klíčové zejména pro restaurování. Studenti si osvojují širokou paletu dovedností, od ovládání základních truhlářských nástrojů, jako jsou dláta, hoblíky a pily, až po vysoce specializované postupy, jako je ohýbání lubů, dlabání rezonančních desek, přesné vyřezávání krků a hlavic, intarzie a povrchové úpravy včetně přípravy a nanášení tradičních lihových či olejových laků, které mají zásadní vliv na výsledný zvuk i vzhled nástroje. Učí se také jemné mechanické práci, například při instalaci a seřizování ladicí mechaniky, kobylek a struníků. V závislosti na specializaci se mohou zaměřit na stavbu strunných smyčcových nástrojů (housle, violy, violoncella), drnkacích nástrojů (klasické a akustické kytary, loutny, mandolíny) nebo klávesových nástrojů (klavíry, cembala). Cílem je, aby absolvent byl schopen nejen vytvořit nový nástroj od prvního řezu do dřeva až po finální naladění, ale také diagnostikovat závady na starších kusech a provádět odborné opravy a komplexní restaurování historicky cenných exemplářů.
Uplatnění absolventů oboru
Absolventi tohoto specifického zaměření mají překvapivě široké možnosti uplatnění, ačkoliv se jedná o vysoce specializovanou profesi. Nejčastější a nejpřirozenější cestou je založení vlastní řemeslné dílny, kde se věnují zakázkové výrobě mistrovských nástrojů pro profesionální hudebníky, studenty konzervatoří i náročné amatéry. V takovém případě pracují jako samostatní umělečtí řemeslníci (OSVČ) a budují si vlastní značku a reputaci, často se specializací na konkrétní typ nástroje, například stavitel koncertních kytar nebo mistr houslař zaměřený na kopie historických italských modelů. Další významnou možností je zaměstnání ve větších, již zavedených firmách a manufakturách, které se zabývají sériovou či malosériovou výrobou hudebních nástrojů, a to jak v České republice, tak v zahraničí, zejména v Německu či Rakousku, kde má toto řemeslo silnou tradici. Zde mohou působit na různých pozicích, od specialisty na určitou fázi výroby (např. sestavování korpusů, lakování, finální seřizování) až po vedoucího výroby či kontrolora kvality. Velmi žádaní jsou také jako opraváři a restaurátoři. Uplatnění nacházejí v dílnách, které se specializují výhradně na servis a opravy nástrojů, nebo mohou být zaměstnáni přímo velkými hudebními tělesy, jako jsou symfonické orchestry, operní domy a divadla, kde se starají o údržbu a okamžité opravy nástrojové flotily orchestru. Jejich znalosti jsou neocenitelné také v hudebních muzeích a sbírkách, kde se mohou podílet na odborné konzervaci a restaurování historicky cenných exponátů. Další pracovní pozice se nacházejí v oblasti obchodu a distribuce hudebních nástrojů, kde mohou působit jako odborní prodejci nebo produktoví specialisté, kteří díky svým hlubokým znalostem dokáží zákazníkům kvalifikovaně poradit s výběrem nástroje. Absolventi se mohou rovněž věnovat pedagogické činnosti a předávat své dovednosti jako mistři odborného výcviku na středních uměleckých školách s podobným zaměřením.
Platy či mzdy
Mzdové a platové podmínky absolventů jsou extrémně variabilní a odvíjejí se od celé řady faktorů, jako je forma uplatnění, míra zkušeností, specializace a především budovaná reputace. Finanční ohodnocení se diametrálně liší mezi pozicí zaměstnance a samostatnou výdělečnou činností. Začínající absolvent, který nastoupí jako řemeslník do firmy zabývající se sériovou výrobou nástrojů, bude mít nástupní plat na úrovni kvalifikovaného řemeslníka v daném regionu, který se bude s rostoucí praxí a zodpovědností postupně zvyšovat. Naopak samostatný stavitel nástrojů na volné noze musí počítat s tím, že jeho příjmy budou v prvních letech velmi nepravidelné a pravděpodobně skromnější, neboť si teprve buduje klientelu a jméno. Jeho výdělek je přímo závislý na počtu a ceně prodaných nástrojů. Dlouhodobě se však situace může dramaticky změnit. Renomovaný mistr, jehož nástroje jsou vyhledávány profesionálními hudebníky a sběrateli po celém světě, může dosáhnout vysoce nadprůměrných příjmů, které mnohonásobně převyšují běžné platové standardy. Cena jednoho mistrovského nástroje může odpovídat i ročnímu platu v jiných oborech. Podobně je na tom i špičkový restaurátor historických nástrojů, jehož práce na cenných kusech je honorována velmi vysoko. V sektoru oprav a servisu v orchestrech či divadlech se platové podmínky řídí tabulkami pro kulturní instituce, často doplněnými o osobní ohodnocení reflektující jedinečnost dané dovednosti. Obecně platí, že tato profese není cestou k rychlému zbohatnutí, ale spíše dlouhodobou investicí do vlastních schopností a reputace, která se v horizontu deseti a více let může přetavit ve velmi stabilní a nadstandardní finanční zabezpečení.
Uchazeči
Tento typ studia je určen pro velmi specifický typ osobnosti, která v sobě harmonicky kloubí vlastnosti umělce, precizního technika a trpělivého řemeslníka. Naprosto nezbytným předpokladem je mimořádná trpělivost a schopnost dlouhodobé, až meditativní koncentrace na detailní a jemnou práci, která často trvá stovky hodin. Kandidát musí mít vrozenou nebo vysoce vyvinutou manuální zručnost, cit pro materiál a vynikající jemnou motoriku. Láska ke dřevu, jeho vůni a struktuře je téměř nutností, stejně jako hluboký a upřímný vztah k hudbě. Ideální uchazeč by měl mít dobrý hudební sluch a v ideálním případě by měl sám hrát na některý z hudebních nástrojů, aby dokázal lépe pochopit požadavky hudebníků a posoudit akustické kvality své práce. Důležitý je také silný smysl pro detail, přesnost a zodpovědnost, protože i milimetrová odchylka může fatálně ovlivnit zvuk a hratelnost nástroje. Kromě uměleckého cítění a kreativity je zapotřebí i logické a technické myšlení, schopnost číst technické výkresy a porozumět fyzikálním principům akustiky. Tento obor není vhodný pro netrpělivé lidi, kteří očekávají rychlé výsledky. Je to cesta pro jedince, kteří jsou ochotni se neustále učit, zdokonalovat, studovat práci starých mistrů a s pokorou přijímat, že dokonalost je cíl, ke kterému se lze pouze přibližovat. Člověk, který nachází uspokojení v tichém soustředění v dílně, v proměně kusu dřeva v živý, znějící organismus a v radosti z dobře odvedené práce, která přetrvá generace, je pro tuto dráhu jako stvořený. Pro takto profilovaného studenta je obor Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů ideální volbou.
