Jedná se o studijní program gymnaziálního typu s maturitní zkouškou, který představuje unikátní syntézu mezi hlubokým všeobecným přehledem a intenzivním zaměřením na přírodovědné a technické disciplíny. Jeho hlavním cílem je poskytnout studentům pevné teoretické základy, které jsou nezbytné pro úspěšné navazující studium na vysokých školách technického, informatického nebo přírodovědného směru, ale zároveň je vybavit i praktickými dovednostmi, které jim umožní přímý vstup na trh práce. Klíčovou roli ve výuce hraje matematika, která je probírána ve větším rozsahu a do větší hloubky než na jiných středních školách, a slouží jako nástroj pro pochopení dalších stěžejních předmětů. Těmi jsou především fyzika, která se často zaměřuje na mechaniku, elektrotechniku a termodynamiku s důrazem na experimentální činnost a laboratorní měření, a chemie, jež se soustředí na anorganické a fyzikální principy relevantní pro technické aplikace. Nezbytnou součástí je deskriptivní geometrie, která rozvíjí prostorovou představivost a je základem pro technické kreslení a práci v moderních CAD systémech, jako jsou AutoCAD, Inventor nebo Fusion 360, kde se studenti učí vytvářet 2D výkresy i komplexní 3D modely. Dalším pilířem je informatika a programování, kde se studenti seznamují se základy algoritmizace, učí se programovat v jazycích jako Python nebo C++, získávají přehled o fungování počítačových sítí, databází a často i základy webových technologií. Stále častěji se do výuky integrují i moderní technologie jako 3D tisk, základy robotiky a mechatroniky, kde si studenti mohou osahat propojení mechaniky, elektroniky a řídicího softwaru. Důraz je kladen na projektové vyučování, samostatnou i týmovou práci, rozvoj logického a analytického myšlení a schopnost aplikovat teoretické znalosti na řešení konkrétních technických problémů, což je klíčová kompetence pro jakoukoliv další kariéru v tomto dynamickém sektoru.
Uplatnění absolventů oboru
Absolventi tohoto studijního zaměření mají mimořádně široké a flexibilní možnosti uplatnění, což je dáno právě kombinací teoretické přípravy a praktických dovedností. Drtivá většina z nich pokračuje ve studiu na vysokých školách, kde patří k nejlépe připraveným uchazečům na technických fakultách univerzit jako ČVUT v Praze, VUT v Brně, VŠB-TU v Ostravě a dalších. Typicky směřují na obory jako je strojírenství, elektrotechnika, informační technologie, kybernetika a robotika, stavebnictví, architektura, mechatronika, aplikovaná fyzika nebo materiálové inženýrství. Díky své všestrannosti však mohou uspět i na ekonomických fakultách se zaměřením na management výroby či podnikové informační systémy. Pro ty, kteří se rozhodnou pro přímý vstup na trh práce, se otevírá celá řada pozic na úrovni středního technického personálu, kde je jejich schopnost rychle se učit a chápat souvislosti vysoce ceněna. Mohou se uplatnit například jako CAD konstruktéři nebo projektanti, kteří v konstrukčních kancelářích vytvářejí technickou dokumentaci a 3D modely součástek a sestav. Další možností je pozice technologa přípravy výroby, kde zodpovídají za návrh a optimalizaci výrobních postupů. V oblasti IT mohou začínat jako junioři na pozicích správců sítě, IT support specialistů, testerů softwaru nebo junior programátorů či webových vývojářů. Uplatnění nacházejí také jako zkušební technici v laboratořích, technici kontroly kvality, operátoři a programátoři CNC strojů nebo jako asistenti projektových manažerů v technicky orientovaných firmách v automobilovém, strojírenském, elektrotechnickém či IT průmyslu.
Platy či mzdy
Finanční ohodnocení absolventů těchto oborů je obecně považováno za velmi atraktivní a konkurenceschopné. Již nástupní mzdové podmínky pro absolventy, kteří se rozhodnou nastoupit přímo do praxe, se obvykle pohybují v nadprůměrných hladinách v porovnání s absolventy netechnických středoškolských oborů. Jejich odměňování odráží vysokou poptávku trhu po technicky gramotných a logicky uvažujících pracovnících. Mzda či plat se samozřejmě liší v závislosti na konkrétním regionu, velikosti a zaměření firmy a také na specifické pozici. Například v sektoru informačních technologií bývá finanční ohodnocení zpravidla vyšší než v tradičním strojírenství, avšak i zde je potenciál velmi slušný. Klíčovým faktorem je výrazný růstový potenciál. S narůstající praxí, získáváním dalších specializovaných certifikací (např. v oblasti sítí, CAD systémů nebo programovacích jazyků) a ochotou se dále vzdělávat mzda absolventů dynamicky roste. Absolventi, kteří pokračují ve studiu na vysoké škole a následně vstupují na trh práce s inženýrským či magisterským titulem, pak startují na platových úrovních, které patří k nejvyšším na trhu práce, a jejich finanční ohodnocení má potenciál v průběhu kariéry stoupat velmi výrazně, zejména na expertních nebo manažerských pozicích v technologických firmách.
Uchazeči
Tento typ studijního oboru je ideální volbou pro studenty, kteří mají přirozenou zvídavost a zajímají se o to, jak věci kolem nich fungují, od jednoduchých mechanismů až po složité softwarové systémy. Je vhodný pro osobnosti s dobře vyvinutým logickým, analytickým a abstraktním myšlením, kterým nečiní potíže matematika a fyzika, a naopak je vnímají jako nástroje k pochopení a popisu světa. Budoucí student by měl mít schopnost systematické práce, trpělivost při řešení složitých problémů a preciznost, která je v technických profesích nezbytná. Měl by být kreativní, ale zároveň ukotvený v realitě a schopen své nápady převést do funkčního řešení. Je to studium pro ty, kteří se nebojí výzev, rádi experimentují a hledají odpovědi. Není naopak vhodné pro studenty, kteří mají averzi k exaktním vědám, preferují čistě humanitní zaměření nebo se vyhýbají logickým úlohám a technickým činnostem. Ideální kandidát je ten, kdo v sobě spojuje teoretického badatele s praktickým vynálezcem a chce získat co nejpevnější a nejširší základy pro budoucí kariéru ve světě techniky a inovací, a proto je pro takového studenta obor Technické lyceum vynikající přípravou na budoucnost.
