Studium v tomto specifickém uměleckém směru představuje komplexní a mimořádně náročnou přípravu, která dalece přesahuje pouhý fyzický trénink a rozvoj pohybových schopností. Jedná se o hluboce propracovaný vzdělávací program, jehož cílem je vychovat všestranného, inteligentního a tvořivého umělce schopného profesionálně působit na divadelních jevištích i v jiných oblastech umělecké tvorby. Základním stavebním kamenem je intenzivní praktická výuka, která se rozprostírá přes několik klíčových disciplín. Dominantní postavení má samozřejmě klasická technika, která tvoří nepostradatelný základ pro jakoukoliv další specializaci, buduje sílu, flexibilitu, správné držení těla a preciznost pohybu. Na ni navazuje výuka moderních a současných pohybových systémů, které rozvíjejí kreativitu, improvizační schopnosti a umožňují studentům nalézt svůj vlastní, unikátní pohybový slovník. Neméně důležitou složkou je i studium lidových a charakterových forem, které obohacuje projev o rozmanitost, rytmickou jistotu a porozumění kulturním kořenům. Dále se studenti věnují například jazzové technice, akrobacii či jevištní praxi, kde se učí propojovat techniku s hereckým projevem a pracovat s prostorem a rekvizitami. Tento praktický dril je však neoddělitelně spojen s robustním teoretickým základem. Nezbytnou součástí jsou proto předměty jako dějiny umění a kultury, které poskytují širší kontext, dějiny a teorie daného uměleckého odvětví, které mapují jeho vývoj od počátků až po současné trendy, a hudební nauka, jež je klíčová pro pochopení struktury a charakteru hudebního doprovodu. Naprosto esenciální jsou i znalosti z anatomie, fyziologie a biomechaniky, které studenty učí rozumět vlastnímu tělu, pracovat s ním efektivně, a především předcházet zraněním, která jsou v této profesi velkým rizikem. Absolvent si tak odnáší nejen dokonalé ovládání svého těla jako nástroje, ale i hluboké porozumění umění, schopnost kritické reflexe, analýzy díla a v neposlední řadě také základy choreografické a dramaturgické práce, což z něj činí komplexně připraveného profesionála.
Uplatnění absolventů oboru
Možnosti uplatnění absolventů jsou překvapivě široké a neomezují se pouze na tradiční představu výkonného umělce v kamenném divadle, ačkoliv to stále představuje jednu z hlavních kariérních cest. Primárním cílem mnoha absolventů je získání angažmá jako profesionální tanečník či tanečnice v baletních nebo tanečních souborech velkých divadel, jako je například Národní divadlo v Praze a Brně, Státní opera nebo krajská divadla s vlastními uměleckými tělesy. Zde mohou postupovat od pozic ve sboru až po sólové role. Dále se mohou stát vyhledávanými členy nezávislých tanečních skupin a souborů zaměřených na současnou tvorbu, alternativní divadlo nebo specifické žánry, které často vyžadují vysokou míru kreativity a improvizačních schopností. Jejich dovednosti jsou rovněž velmi žádané v komerční sféře, například v muzikálových produkcích, operetách, při natáčení filmů, televizních pořadů, videoklipů nebo reklam, kde je potřeba choreograficky ztvárnit hudební čísla. Další významnou a velmi častou cestou je pedagogická dráha. Absolventi jsou plně kvalifikováni pro práci lektorů a pedagogů na základních uměleckých školách (ZUŠ), v soukromých tanečních školách, na konzervatořích nebo ve volnočasových centrech. Mohou vést vlastní kurzy pro děti i dospělé, specializovat se na různé techniky a podílet se tak na výchově nové generace umělců. Někteří nacházejí uplatnění jako choreografové či asistenti choreografů, kteří vytvářejí vlastní umělecká díla nebo spolupracují s režiséry na pohybové složce činoherních či operních inscenací. Díky hlubokým znalostem lidského těla a pohybu se mohou uplatnit i jako pohyboví poradci pro herce nebo sportovce, lektoři zdravotního cvičení, pilates nebo jógy, nebo se věnovat taneční terapii. Mimo samotnou scénu mohou jejich organizační schopnosti a znalost uměleckého provozu vést k pozicím v produkci, kulturním managementu, dramaturgii nebo v organizaci festivalů a kulturních akcí.
Platy či mzdy
Platové a mzdové podmínky v této profesi se vyznačují značnou rozmanitostí a nelze je jednoduše paušalizovat, neboť jsou ovlivněny celou řadou faktorů. Zatímco tanečník ve stálém angažmá u velké, státem či městem zřizované instituce, jako je národní divadlo, může počítat s relativně stabilním, tabulkově určeným příjmem a sociálními jistotami plynoucími ze zaměstnaneckého poměru, umělec na volné noze má příjmy typicky nepravidelné a projektové. Jeho finanční ohodnocení je závislé na počtu a typu projektů, do kterých je zapojen, a často se skládá z honorářů za jednotlivá představení, zkoušky nebo specifické zakázky. Výše odměn je silně závislá na prestiži souboru, regionu, kde umělec působí, a jeho postavení v rámci souboru – sólisté jsou přirozeně odměňováni lépe než členové sboru. Obecně platí, že finanční ohodnocení v metropolích a u renomovaných souborů bývá vyšší než v regionálních divadlech. Komerční sektor, jako jsou muzikály, televizní show nebo firemní eventy, bývá často honorován výrazněji než čistě umělecká, nezávislá tvorba, která je často závislá na grantech a dotacích. Mnoho umělců si proto buduje takzvanou portfoliovou kariéru, kde kombinují stálé angažmá s vedlejšími aktivitami, jako je výuka v tanečních studiích, vedení workshopů, choreografická práce na zakázku nebo účinkování v komerčních projektech, aby si zajistili finanční stabilitu. Počáteční platy absolventů nastupujících do prvního angažmá obvykle patří k nižším, ale s rostoucími zkušenostmi, získáváním sólových rolí a budováním jména v oboru se jejich finanční ohodnocení postupně zvyšuje. Nelze však očekávat, že se jedná o obor, který primárně přináší vysoké finanční zisky; motivace pro jeho výkon musí pramenit především z vnitřní vášně.
Uchazeči
Tento studijní obor je ideální pro jedince, kteří v sobě snoubí unikátní kombinaci fyzických předpokladů, uměleckého cítění a mimořádně silných osobnostních rysů. Na prvním místě jsou samozřejmě výjimečné fyzické dispozice, přirozené pohybové nadání, flexibilita, síla, koordinace, hudební sluch a vrozený smysl pro rytmus. To je však pouze vstupní brána. Naprosto klíčová je enormní vnitřní motivace, železná disciplína a schopnost podřídit svůj životní styl náročnému dennímu tréninku a neustálé práci na sobě samém. Je to cesta pro osobnosti s obrovskou trpělivostí a houževnatostí, které se nenechají odradit opakovaným drilováním detailů a jsou ochotny každý den začínat znovu. Nezbytná je také vysoká míra psychické odolnosti vůči fyzické bolesti, únavě, stresu z veřejných vystoupení a schopnost vyrovnávat se s neúspěchem i konstruktivní kritikou od pedagogů a choreografů. Ideální uchazeč musí být kreativní, s bohatou představivostí a expresivitou, schopný vtisknout pohybu emoci a příběh. Zároveň musí být týmovým hráčem, protože práce v souboru vyžaduje spolupráci, vzájemný respekt a schopnost synchronizace s ostatními. Je to obor pro lidi, kteří jsou zvídaví, vnímaví vůči umění a kultuře ve všech jejich podobách a mají touhu neustále se vzdělávat a posouvat své hranice. Především je to ale volba pro ty, jejichž životní náplní je pohyb a kteří pociťují hlubokou a neochvějnou vášeň pro obor Tanec.
