Jméno školy: Střední odborné učiliště Ohradní
Adresa: Ohradní 57, 140 00 Praha 4
Typ školy: Veřejná
Web: www.ohradni.cz
Střední odborné učiliště Ohradní je významnou institucí s dlouholetou tradicí, poskytující odborné vzdělání s moderním vybavením a zkušeným týmem učitelů. Důraz je kladen na praktickou přípravu, morální výchovu a rozvoj žáků pro život.
Obory:
- 23-51-H/01 Strojní mechanik
- 23-68-H/01 Mechanik opravář motorových vozidel
- 26-51-H/02 Elektrikář silnoproud
- 26-52-H/01 Elektromechanik pro zařízení a přístroje
- 33-56-H/01 Truhlář
Délka studia:
- 3 roky – Denní studium
- 2 až 4 roky dle oboru – Dálkové studium
Upřímně? Jestli přemýšlíte o SOU Ohradní, tak si to pořádně rozmyslete. Tahle škola je jeden velký problém a mluvím z vlastní zkušenosti. Začnu tím nejhorším – bezpečností. Všichni si asi pamatují ten hrozný útok mačetou. A nejhorší na tom je, že se pak v médiích (třeba na Seznam Zprávách) objevilo, že škola celkově o problémech věděla dopředu a nic moc s tím nedělala. To vlastně dokonale shrnuje, jak to tam funguje – nebo spíš nefunguje.
Já jsem tam nastoupil na maturitní obor (Mechanik elektrotechnik) a byla to totální ztráta času. Celý ten obor byl naprostá katastrofa. Z lidí, co s námi nastoupili do prváku, se k maturitě reálně probojovalo jen pár jedinců. Většina to buď vzdala, nebo je vyhodili. Hrubá neúspěšnost u maturity byla klidně 50 %. Nakonec to dopadlo tak, že škola tyhle maturitní obory radši úplně zavřela a už je ani nenabízí. To vám asi stačí, abyste pochopili, jak „kvalitní“ ta příprava byla.
A proč to tak bylo? Protože teoretická výuka byla k ničemu. Většina hodin byla hrozná nuda – učitel přišel, něco odvykládal, nadiktoval zápisky a tím to haslo. Žádná práce ve skupinách, žádné moderní metody, nic. Angličtina byla absolutní vtip, učili ji i lidi, co na to evidentně neměli kvalifikaci, a často se ani nemluvilo anglicky. V matice jsme ani neměli učebnice, jen se opisovaly příklady z tabule. Když pak člověk něčemu nerozuměl, byla to jeho smůla.
Škola sice tvrdila, že nabízí konzultace, ale ty byly většinou o přestávce, takže na ně reálně nikdo nechodil. A systém „podpory“ byl jen na papíře. Výchovný poradce sice existoval, ale když měl někdo problém (špatné známky, vysoká absence), řešilo se to jen formálním pohovorem nebo rovnou trestem. Pořád se mluvilo o „kázeňských opatřeních“, ale nikdo neřešil, proč mají studenti tak hroznou docházku nebo proč propadají. Místo pomoci přišla jen další buzerace a pozvánky na výchovné komise.
A pokud byste náhodou uvažovali o jejich intru, tak na to rovnou zapomeňte. Ten internát je naprostá katastrofa. Vychovatelky nejsou normální.
Celkově za mě byla škola špatně vedená. A po tom všem se vedení nezměnilo, takže předpokládám, že zlepšení nepřišlo.