Vložené recenze

1 komentář u „Střední odborná škola Jarov, Učňovská, Praha“

1. Když se ohlédnu za studiem na Jarově, mám z toho dost smíšené pocity. Je to škola dvou tváří. Na jednu stranu jsou dílny a praxe naprosto špičkové, ale na druhou stranu je tu běžná a nudná teoretická výuka, která byla často velkým zklamáním. Je ale fér říct, že je vidět, že se škola snaží posouvat dopředu, investuje do nového vybavení a má skvělé kontakty na firmy, což je obrovské plus pro budoucí hledání práce.

   Co musím absolutně vyzdvihnout, je praktická výuka. Tam je škola opravdu na špičkové úrovni. Učitelé odborného výcviku (mistři) jsou skuteční profíci, kteří přesně vědí, co dělají, a mají spoustu zkušeností z praxe. Přistupují k vám individuálně, všechno názorně ukážou a hlavně to umí propojit s tím, co jsme brali v teorii. Snaží se, aby si člověk vybudoval ke svému oboru vztah. Dbají na bezpečnost a správné pracovní postupy. Z dílen jsem odcházel s pocitem, že se opravdu něco učím a že mě to skvěle připravilo na skutečnou práci.
   Bohužel, běžná teoretická výuka v lavicích je často úplně o něčem jiném. Kvalita hodin hrozně moc záleží na tom, jakého učitele zrovna chytnete. Někteří byli skvělí, jejich hodiny měly jasnou strukturu a smysl, ale u spousty jiných to byla prostě nuda.  Učitel mluvil, my si psali poznámky, absolutně žádné ozvláštnění. Skoro nikdy jsme nedostali příležitost pracovat ve skupinách nebo ve dvojicích. Učitelé nám často jen předali hotové informace a moc je nezajímalo, jestli jsme to všichni pochopili.

   Co mi vadilo asi nejvíc, bylo to, že se vůbec nepřizpůsobovalo tempo. Takže rychlejší studenti se nudili a ti pomalejší se naopak ztráceli. Na konci hodin často chybělo jakékoliv shrnutí, co jsme se vlastně měli naučit. Skoro nikdy jsme nedostali prostor, abychom zhodnotili sami sebe nebo práci spolužáků, což by nám myslím hodně pomohlo. Taky jsme se málokdy dostali k tomu, abychom o něčem souvisle mluvili.

   Abych ale jen nekritizoval, co je na škole naopak fajn, je systém podpory. je zde psycholog i poradce, když má někdo problém – osobní zkušenost ale nemám. Pro prváky se dělají adaptační kurzy, aby si zvykli. Kdo je na intru (domově mládeže), tak ten je taky většinou spokojený, mají tam různé aktivity a vedou je k samostatnosti. Škola taky nabízí spoustu dalších věcí, jako jsou zajímavé exkurze, stáže v zahraničí přes Erasmus+ nebo různé soutěže, kde se dá uspět.

   Celkově bych školu shrnul asi takto: pokud se sem jdete naučit řemeslo nebo konkrétní odbornost, tak v dílnách a na praxi dostanete to nejlepší. Musíte ale počítat s tím, že teoretické hodiny budete muset nějak přežít, protože vás spousta z nich bavit nebude a ne vždy si z nich odnesete to, co byste měli. Výsledky u zkoušek tomu vlastně odpovídají – kdo je na učňovském oboru, mívá skvělou úspěšnost, ale třeba u nástaveb už je to horší. Je to skvělá volba pro praxi, ale v té klasické výuce má škola ještě velké rezervy.

   Odpovědět