⭐ Vložené recenze

1. Když jsem si vzpomněla na Podkrušnohorskou, vždycky mi vytanula na mysli ta jejich svoboda. Připadalo mi úžasné, že se tam děti berou vážně a mají velký prostor pro to, co je baví. Atmosféra ve škole se zdála být hodně otevřená a vstřícná, skoro až rodinná. Líbilo se mi, jak se snažili rozvíjet každé dítě individuálně, bez strnulých metod. Bylo vidět, že se zaměřují na zážitkové učení, ne jen na biflování. Komunikace se školou mi zpočátku přišla hodně přímá a upřímná, člověk měl pocit, že je součástí něčeho. Postupem času ale začala vyplouvat na povrch i druhá strana mince. Ta velká svoboda občas znamenala i méně struktury, což mi dělalo starosti a některé děti zmatlo. Měla jsem pocit, že občas část třídy spíš čekala na zvonění. Chyběly mi někdy jasné hranice a konzistentnější nároky na děti. Komunikace už pak nebyla vždy tak hladká, jak se zdála na začátku, důležité věci se občas ztrácely. Nebylo to tak, že by tam jen pouštěli filmy, aby zabili čas, ale přece jen jsem si někdy říkala, jestli je rovnováha mezi svobodou a učením správná.

   Přidat reakci