Tento tříletý studijní program s výučním listem představuje komplexní přípravu na profesní dráhu v přímé péči o osoby vyžadující zdravotní nebo sociální podporu. Studium je koncipováno jako vyvážená kombinace teoretické výuky a praktického nácviku, který je klíčový pro osvojení nezbytných kompetencí. Mezi stěžejní teoretické předměty patří anatomie a fyziologie, kde si žáci osvojují podrobné znalosti o stavbě a funkci lidského těla, což je základem pro pochopení zdravotních stavů a potřeb pacientů. Neméně důležitá je psychologie a komunikace, jelikož schopnost empatického a efektivního jednání s pacienty, jejich rodinami i kolegy v týmu je naprosto esenciální. Studenti se učí zvládat náročné komunikační situace, poskytovat psychickou podporu a budovat důvěru. Dalším pilířem je předmět věnovaný základům péče o nemocné, který pokrývá široké spektrum témat od hygieny pacienta, prevence proleženin, správného polohování, přes zásady správné výživy a hydratace, až po sledování a zaznamenávání základních životních funkcí, jako je tělesná teplota, puls, dech a krevní tlak. Nedílnou součástí je i výuka první pomoci, kde se studenti učí teoretickým postupům i praktickým dovednostem pro zvládání akutních stavů a život ohrožujících situací. Praktická část výuky, odborný výcvik, probíhá přímo v reálném prostředí zdravotnických a sociálních zařízení, jako jsou nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných, domovy pro seniory či stacionáře. Zde si žáci pod dohledem zkušených profesionálů zkoušejí a upevňují naučené postupy, jako je asistence při osobní hygieně, pomoc při oblékání, podávání stravy, doprovod na vyšetření, manipulace s kompenzačními pomůckami a asistence všeobecným sestrám u jednodušších výkonů. Cílem je připravit absolventa, který je nejen technicky zdatný, ale také lidsky a eticky vyzrálý pro výkon této náročné, avšak společensky nesmírně cenné profese.
Uplatnění absolventů oboru
Absolventi tohoto studijního programu mají velmi široké a stabilní uplatnění na trhu práce, neboť poptávka po kvalifikovaném personálu v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb je trvale vysoká. Jejich hlavní pracovní náplní je poskytování základní péče pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo lékaře. V nemocničním prostředí nacházejí uplatnění na standardních lůžkových odděleních, jako je interna, chirurgie, neurologie, ortopedie či gynekologie, kde se starají o zajištění komfortu a základních potřeb pacientů. Mohou pracovat také v léčebnách pro dlouhodobě nemocné (LDN), kde je péče zaměřena na udržení co nejvyšší kvality života chronicky nemocných a starších pacientů. Další významnou oblastí jsou zařízení sociálních služeb. Zde mohou působit jako pracovníci v sociálních službách se zaměřením na přímou obslužnou péči v domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem pro klienty s Alzheimerovou chorobou či jinými formami demence, nebo v zařízeních pro osoby se zdravotním postižením. Jejich role zde spočívá v pomoci s běžnými denními činnostmi, aktivizaci klientů a vytváření bezpečného a podnětného prostředí. Roste také význam ambulantní a domácí péče, kde absolventi pracují v agenturách domácí péče a docházejí přímo do domácností klientů, což jim umožňuje setrvat v jejich přirozeném prostředí. Mohou také najít místo v lázeňských domech a rehabilitačních ústavech, kde asistují při provádění jednodušších procedur a pomáhají klientům během jejich léčebného pobytu. Konkrétní pracovní pozice se mohou lišit, ale typicky se jedná o pozice jako zdravotnický asistent (po splnění dalších zákonných podmínek), sanitář nebo pracovník v sociálních službách, přičemž jejich kompetence jsou vždy jasně vymezeny legislativou a interními předpisy daného zařízení.
Platy či mzdy
Platové a mzdové podmínky absolventů se liší v závislosti na několika klíčových faktorech a nelze je paušalizovat. Významnou roli hraje sektor, ve kterém je zaměstnání vykonáváno. Ve veřejném sektoru, tedy ve státních a krajských nemocnicích nebo příspěvkových organizacích v sociálních službách, je odměňování zpravidla stanoveno platovými tabulkami, které zohledňují dosažené vzdělání a délku praxe. Nástupní plat bývá spíše základní, ale pravidelně se zvyšuje s odpracovanými lety. Naopak v soukromém sektoru, například v soukromých klinikách, některých domovech pro seniory nebo v agenturách domácí péče, je mzda smluvní a může být flexibilnější, často závisí na dohodě se zaměstnavatelem a může více reflektovat aktuální poptávku na trhu práce. Zásadní vliv na celkovou výši příjmu má charakter provozu a s ním spojené příplatky. Práce ve směnném provozu, která zahrnuje noční služby, práci o víkendech a svátcích, je finančně ohodnocena výrazně lépe díky zákonným příplatkům, které mohou tvořit podstatnou část celkové mzdy. Geografická poloha je dalším faktorem; ve velkých městech a ekonomicky silnějších regionech bývá mzdová úroveň obecně vyšší než v menších městech a regionech s vyšší nezaměstnaností. S rostoucí praxí, získáváním dalších specializovaných dovedností a absolvováním doplňkových kurzů se samozřejmě zvyšuje i hodnota pracovníka na trhu a jeho mzdové ohodnocení. Obecně lze říci, že finanční odměna odpovídá vysoké fyzické i psychické náročnosti, velké odpovědnosti a společenské potřebnosti této práce, přičemž potenciál pro růst příjmu je spojen především s ochotou pracovat ve směnných provozech a s dalším profesním rozvojem.
Uchazeči
Tento typ studijního zaměření je ideální pro jedince, kteří v sobě cítí silnou vnitřní potřebu pomáhat druhým a pečovat o ně. Klíčovou vlastností je vysoká míra empatie a soucitu, tedy schopnost vcítit se do situace nemocného, trpícího nebo bezmocného člověka a jednat s ním s respektem, trpělivostí a lidskou vřelostí. Nejedná se o profesi pro každého; vyžaduje značnou psychickou odolnost. Budoucí pracovník musí být schopen zvládat stresové situace, být svědkem lidského utrpení, bolesti a někdy i umírání, aniž by ho to emočně paralyzovalo. Zároveň musí být schopen udržet si profesionální odstup a nechat pracovní starosti za dveřmi pracoviště. Nezbytná je také dobrá fyzická kondice, protože práce často zahrnuje manipulaci s pacienty, jejich zvedání, polohování, a také dlouhé hodiny strávené na nohou. Důležitá je také spolehlivost, pečlivost a vysoký smysl pro zodpovědnost, jelikož i zdánlivě malá chyba či opomenutí může mít pro pacienta vážné důsledky. Komunikační dovednosti jsou naprosto zásadní – nejen vůči pacientům, ale i v rámci pracovního týmu. Schopnost jasně a srozumitelně předávat informace, naslouchat pokynům a efektivně spolupracovat s lékaři, sestrami a dalšími kolegy je základem bezpečné a kvalitní péče. Uchazeč by měl být týmový hráč, ale zároveň schopný samostatné a iniciativní práce v rámci svých kompetencí. Ochota pracovat ve směnném provozu, včetně nočních a víkendových služeb, je pro většinu pozic v tomto odvětví samozřejmostí. Kdo v sobě spojuje touhu být užitečný, psychickou i fyzickou odolnost, zodpovědnost a schopnost laskavé komunikace, může nalézt hluboké uspokojení a celoživotní smysl v náročné, ale nesmírně důležité profesi, jakou je právě Ošetřovatel.
