⭐ Vložené recenze

1. Když si představím tuto školu, mám z toho mix pocitů. Něco mě láká, něco mi zase dělá trochu vrásky. Na jednu stranu mám dojem, že je to tam takové klidné a harmonické místo. Vnímám, že se tam dětem snaží dát hodně prostoru k tomu, aby si šly za svým, objevovaly věci vlastním tempem. Oceňuji, že to není jen o drilu a plnění úkolů, ale spíš o tom, aby si dítě samo našlo, co ho baví a co potřebuje. Přijde mi, že na atmosféře se dost podepisuje to, jak jsou tam děti vedené k samostatnosti. Vidím to tak, že se hodně pracuje s vnitřní motivací, což je super, protože nechci, aby dítě chodilo do školy jenom kvůli známkám nebo pochvale. Líbí se mi, že se tam asi řeší i takové ty praktické věci do života, jako umět se o sebe postarat, obléknout se, připravit si něco. To vnímám jako hodně důležité pro budoucnost. A taky, že tam asi není taková ta klasická soutěživost, spíš se děti učí spolupracovat a pomáhat si. To mi na tom přijde hodně cenné.Na druhou stranu, mám někdy pocit, že s tou svobodou a individuálním přístupem jde ruku v ruce i dost velká náročnost na rodiče. Vnímám, že se člověk musí do toho světa Montessori taky hodně ponořit a chápat, jak to všechno funguje, aby to pak doma sladil se školou. Přijde mi, že to není jenom o tom dítě dovézt a vyzvednout, ale že je tam asi potřeba velká angažovanost. Mám tak trochu obavy, jestli by tam třeba dítě, kdyby bylo víc zbrklé nebo takové roztěkanější, nemělo problém s tím, že by se ztrácelo v té svobodné volbě aktivit. Přece jenom, ne každé dítě je automaticky tak zodpovědné a samo sebou vedené, jak si to Montessori představuje. Někdy se mi zdá, že je tam takový jemný tlak na to, aby bylo dítě pořád aktivní, něco dělalo. Vnímám, že tam není tolik prostoru jen tak na pasivní snění nebo lenošení, což ale k dětství taky patří. Co se týče komunikace, mám pocit, že je tam asi hodně otevřená a individuální, což je plus. Ale zároveň si říkám, jestli to zase není něco, co klade velké nároky na obě strany – na školu i na rodiče, aby se člověk opravdu dozvěděl všechno, co potřebuje. Z organizačního hlediska to na mě působí, že je to hodně promyšlené, ale zároveň si dokážu představit, že se tam občas asi narazí na nějaké limity, když každé dítě dělá něco jiného. Není to přece jen tak, že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas, ale vyžaduje to hodně energie a připravenosti. Bezpečí je pro mě samozřejmě taky klíčové a tam si myslím, že je na to kladený velký důraz, menší skupiny dětí a celkově takové to rodinné prostředí tomu asi hodně pomáhá. Ale ta finanční stránka je prostě věc, co se nedá ignorovat a člověk si musí dobře spočítat, jestli na to dlouhodobě má. Zkrátka je to takový balíček, kde se člověk musí rozhodnout, co je pro něj prioritou a s čím je ochotný se vyrovnat.

   Přidat reakci