Jedná se o vysoce specializované studium, které jedinečným způsobem propojuje umění, řemeslo a vědu s hlubokým vhledem do historie. Jeho základním posláním je výchova odborníků schopných zachraňovat, chránit a citlivě obnovovat dřevěné artefakty, které tvoří nedílnou součást našeho kulturního dědictví. Studenti se nejdříve seznamují se dřevem jako se živým materiálem, učí se rozpoznávat jednotlivé druhy dřevin, jejich anatomickou stavbu, fyzikální a mechanické vlastnosti. Klíčové je pochopení procesů stárnutí a degradace dřeva vlivem biologických škůdců, vlhkosti, světla a dalších environmentálních faktorů. Teoretický základ tvoří předměty jako dějiny umění a nábytkových slohů, které studentům poskytují kontext pro datování a stylistické zařazení předmětů, s nimiž budou pracovat. Neméně důležitá je chemie, která se zaměřuje na vlastnosti a použití historických i moderních konzervačních materiálů, jako jsou lepidla, tmely, pryskyřice, vosky, oleje a laky. Stěžejní část výuky však probíhá v dílnách, kde si studenti osvojují širokou škálu tradičních řemeslných technik. Učí se precizní truhlářské práci, dlabání čepů a svlakových spojů, dýhování, řezbářství, soustružení, ale i složitější techniky jako je intarzie či marketérie. Současně s historickými postupy se učí moderní restaurátorské metody, které kladou důraz na princip minimálního zásahu, reverzibilitu použitých materiálů a pečlivou dokumentaci. Součástí studia je i výtvarná příprava, zahrnující kresbu, modelování a studium barev, což rozvíjí estetické cítění a schopnost citlivě doplňovat chybějící části. Důraz je kladen na etiku profese, která velí přistupovat ke každému předmětu s pokorou a respektem k jeho historické a umělecké hodnotě. Cílem není vytvořit dokonalou novou kopii, ale zachovat maximum původní substance a autenticity pro budoucí generace.
Uplatnění absolventů oboru
Absolventi tohoto specifického zaměření nacházejí uplatnění v širokém spektru institucí i v soukromém sektoru, kde je poptávka po jejich unikátních dovednostech stabilní. Jednou z hlavních cest je zaměstnání v paměťových institucích, jako jsou muzea, galerie, skanzeny či pracoviště Národního památkového ústavu. Zde mohou působit na pozicích konzervátora nebo restaurátora mobiliárních fondů, kde se starají o sbírkové předměty od drobné plastiky přes historický nábytek až po části architektonických prvků, jako jsou vyřezávané stropy, dveře či obložení. Jejich práce zahrnuje průzkum stavu předmětů, návrh restaurátorského záměru, samotnou realizaci a vedení podrobné dokumentace. Další významnou oblastí je soukromý sektor. Mnoho absolventů nachází práci v zavedených restaurátorských ateliérech, které se specializují na zakázky pro soukromé sběratele, obchodníky se starožitnostmi, církevní instituce nebo pro majitele historických objektů. Mohou se také uplatnit v uměleckořemeslných dílnách, které se zabývají výrobou přesných replik historického nábytku pro filmové produkce, divadla nebo pro doplnění historických interiérů. Velká část absolventů se po získání potřebné praxe a případně i licence Ministerstva kultury ČR vydává na dráhu samostatně výdělečné osoby. Jako soukromí restaurátoři mohou pracovat na vlastních zakázkách, které jim umožňují velkou míru tvůrčí svobody a specializace například na určitou epochu, typ nábytku či specifickou techniku, jako je restaurování polychromovaných soch nebo marketerií. Absolvent může také působit jako správce depozitáře, odborný poradce v aukčních síních při posuzování autenticity a stavu předmětů nebo jako technolog ve firmě vyrábějící restaurátorské materiály.
Platy či mzdy
Finanční ohodnocení odborníků v této oblasti je značně variabilní a odvíjí se od mnoha faktorů. Nástupní mzdové podmínky, zejména v příspěvkových organizacích a státní správě, jako jsou muzea či památkové ústavy, bývají spíše skromnější a řídí se platovými tabulkami pro pracovníky v kultuře. V těchto pozicích je finanční růst pozvolný a navázaný na délku praxe a dosažený platový stupeň. Zcela odlišná je situace v soukromém sektoru a při práci na živnostenský list. Zde je výše příjmu přímo úměrná reputaci, kvalitě odvedené práce, schopnosti získávat prestižní zakázky a celkovému objemu práce. Zkušený a vyhledávaný specialista, který pracuje na restaurování cenných kusů pro soukromé sběratele, aukční síně nebo na rozsáhlých projektech financovaných z grantů či soukromých zdrojů, může dosáhnout na ohodnocení, které výrazně převyšuje průměrné příjmy v zemi. Jeho příjem však není stabilní a je spojen s podnikatelským rizikem. Obecně platí, že finanční úspěch v tomto povolání není okamžitý a je vykoupen lety tvrdé práce, budováním dobrého jména a neustálým vzděláváním. Nejedná se o obor pro rychlé zbohatnutí, ale spíše o poslání, kde finanční odměna roste ruku v ruce s mistrovstvím a odbornou prestiží. Potenciál výdělku u špičkových, samostatně působících odborníků s licencí je značný, ale vyžaduje kromě řemeslné zručnosti i manažerské a obchodní dovednosti.
Uchazeči
Toto studijní zaměření je ideální pro osobnosti, které v sobě snoubí několik zdánlivě protichůdných vlastností. Je naprosto nezbytné, aby uchazeč disponoval obrovskou trpělivostí, pečlivostí a smyslem pro ten nejmenší detail. Práce je často pomalá, mravenčí a vyžaduje schopnost soustředit se na jeden úkol po dlouhé hodiny, dny i týdny. Zároveň je vyžadováno silné výtvarné cítění, cit pro barvu, tvar a kompozici, které je podpořeno vynikající manuální zručností a jemnou motorikou. Není to však jen o umění a řemesle. Vhodný kandidát musí mít také analytické a logické myšlení, schopnost řešit problémy a v podstatě detektivní mysl, aby dokázal odhalit příčiny poškození a navrhnout optimální postup záchrany. Hluboký zájem o historii, úcta ke starým věcem a pokora před prací a odkazem našich předků jsou absolutním základem. Člověk, který hledá rychlé výsledky, sériovou výrobu nebo adrenalinové zážitky, by v tomto oboru nebyl šťastný. Je to cesta pro introverněji založené jedince, kteří nacházejí uspokojení v tiché, soustředěné a vysoce odpovědné práci, jejíž výsledky přetrvají staletí. Musí být ochoten se celoživotně vzdělávat, sledovat nové trendy a výzkumy v oboru a neustále zdokonalovat své dovednosti. Je to volba pro ty, kteří chtějí zanechat pozitivní a trvalou stopu a cítí osobní odpovědnost za uchování kulturního dědictví, což je hlavním posláním oboru Konzervace a restaurování předmětů ze dřeva.
