Studium tohoto specifického zaměření představuje unikátní a dynamické propojení tradičních humanitních základů s moderními technologickými postupy, jehož jádrem je systematická práce s informacemi v jakékoli jejich podobě, ať už se jedná o tištěné knihy, historické dokumenty, digitální databáze nebo multimediální obsah. Žáci se neučí pouze pasivně přijímat data, ale především je aktivně vyhledávat, kriticky hodnotit jejich relevanci a důvěryhodnost, třídit, organizovat a efektivně je zpřístupňovat koncovým uživatelům. Klíčovým předmětem je proto práce s informačními zdroji, kde se studenti seznamují s rozmanitými typy dokumentů, učí se pokročilým rešeršním strategiím v online i offline prostředí a osvojují si principy informační etiky a autorského práva. Neméně důležitá je katalogizace a jmenné zpracování, kde se do hloubky probírají mezinárodní standardy pro popis dokumentů (např. RDA, MARC 21), které jsou nezbytné pro vytváření přehledných a funkčních katalogů a databází umožňujících snadnou orientaci v rozsáhlých fondech. Výuka informačních a komunikačních technologií se zaměřuje na praktické zvládnutí knihovnických systémů, práci s kancelářským softwarem na pokročilé úrovni, základy správy počítačových sítí, tvorbu a správu webových stránek či práci s grafickými editory pro tvorbu propagačních materiálů. Studenti si tak osvojují nejen teoretické znalosti, ale i konkrétní digitální dovednosti, které jsou na trhu práce vysoce ceněny. Nedílnou součástí je i rozvoj měkkých dovedností. Důraz je kladen na komunikační a prezentační dovednosti, neboť absolvent musí umět srozumitelně a efektivně komunikovat s různými typy uživatelů, od dětí přes studenty až po vědecké pracovníky, a být schopen vést školení informační gramotnosti či prezentovat služby své instituce. Všeobecný kulturní a historický přehled, často podporovaný předměty jako český jazyk a literatura nebo dějiny kultury, poskytuje nezbytný kontext pro práci s různorodými fondy a pro pochopení potřeb uživatelů v širších souvislostech. Cílem studia tedy není vychovat pouhého správce knih, ale komplexního informačního profesionála, který je mostem mezi chaotickým světem informací a konkrétním člověkem, jenž hledá odpověď, poznání nebo inspiraci.
Uplatnění absolventů oboru
Absolventi nacházejí široké spektrum uplatnění, které dávno přesahuje tradiční představu práce za výpůjčním pultem veřejné knihovny, ačkoliv i ta zůstává jednou z možností. Díky kombinaci organizačních, technických a komunikačních dovedností jsou velmi žádaní v celé řadě institucí ve veřejném i soukromém sektoru. Mohou pracovat jako odborní knihovníci či informační specialisté v univerzitních a vědeckých knihovnách, kde pomáhají studentům a akademikům s náročnými rešeršemi pro jejich studijní a výzkumné projekty, spravují přístupy do specializovaných databází a podílejí se na budování digitálních repozitářů. Další významnou oblastí jsou archivy, muzea a galerie, kde se uplatní jako archiváři, dokumentátoři nebo správci sbírek, zodpovědní za evidenci, ochranu, digitalizaci a zpřístupňování cenných kulturních a historických artefaktů. V komerční sféře se otevírají pozice v informačních a znalostních centrech velkých korporací, advokátních kanceláří či farmaceutických firem. Zde působí jako rešeršní specialisté (information researcher), kteří pro management a klíčové zaměstnance vyhledávají a analyzují tržní data, konkurenční zpravodajství, patenty či legislativní změny. Mohou se také stát správci firemních dokumentových systémů (document management specialist), kde navrhují a implementují systémy pro efektivní oběh, ukládání a archivaci interních dokumentů. Další uplatnění nacházejí v mediálních agenturách jako mediální analytici provádějící monitoring a analýzu mediálních výstupů, ve vydavatelstvích a nakladatelstvích jako redaktoři nebo správci autorských práv. Státní správa a samospráva nabízí pozice na úřadech, kde je potřeba spravovat rozsáhlé agendy, informační systémy a zajišťovat informační servis pro veřejnost. Příkladem může být práce na pozici správce informačního systému obce, referenta na oddělení spisové služby nebo informačního pracovníka v turistickém informačním centru. Jejich dovednosti jsou cenné i v neziskovém sektoru, kde mohou spravovat databáze členů, projektovou dokumentaci nebo zajišťovat informační podporu pro činnost organizace.
Platy či mzdy
Platové či mzdové podmínky absolventů jsou značně variabilní a odvíjejí se od několika klíčových faktorů, především od sektoru, ve kterém se rozhodnou působit, a od míry jejich specializace. V tradičních paměťových a kulturních institucích veřejného sektoru, jako jsou veřejné knihovny, archivy či muzea, se nástupní platy často pohybují na úrovni celostátního mzdového průměru nebo mírně pod ním, což je dáno tabulkovým systémem odměňování ve státní a veřejné službě. Výhodou zde však bývá pracovní stabilita, jasně definovaný kariérní růst spojený s praxí a dalším vzděláváním a řada zaměstnaneckých benefitů, jako je delší dovolená nebo příspěvky na vzdělávání a kulturu. Zcela odlišná situace nastává v soukromém, komerčním sektoru. Absolvent, který své dovednosti v oblasti rešerší, datové analýzy a správy informací uplatní v advokátní kanceláři, poradenské firmě, IT společnosti nebo ve farmaceutickém průmyslu, může dosáhnout na výrazně nadprůměrné finanční ohodnocení. Nástupní mzda zde bývá podstatně vyšší a její růst je mnohem dynamičtější, závislý na výkonu, iniciativě a schopnosti přinášet firmě přidanou hodnotu. Zásadní roli hraje také geografická poloha; v Praze a dalších velkých ekonomických centrech jsou mzdové podmínky obecně příznivější než v menších městech a regionech. Dalším faktorem je úroveň specializace – absolvent, který si prohloubí znalosti v oblasti správy databází, business intelligence, správy digitálních aktiv (DAM) nebo konkurenčního zpravodajství, má mnohem silnější vyjednávací pozici a může aspirovat na finančně velmi atraktivní pozice. Lze tedy shrnout, že zatímco veřejný sektor nabízí spíše jistotu a pozvolný růst, soukromá sféra otevírá dveře k finančně lukrativnější kariéře, která je ovšem podmíněna vysokou mírou specializace, flexibility a orientace na výkon.
Uchazeči
Tento typ studia je jako stvořený pro jedince, kteří v sobě snoubí několik zdánlivě protichůdných vlastností a zájmů. Je ideální pro osobnosti, které jsou přirozeně zvídavé, mají široký rozhled a neustálou touhu objevovat nové informace a souvislosti, ale zároveň jsou mimořádně pečlivé, systematické a mají smysl pro detail a pořádek. Tito studenti by měli mít pozitivní vztah nejen ke knihám a kultuře v jejich klasické podobě, ale musí být zároveň otevření novým technologiím, nesmí se bát práce s počítačem, databázemi a různými softwarovými aplikacemi. Klíčová je trpělivost a vytrvalost, protože vyhledávání a ověřování informací může být často zdlouhavý a mravenčí proces. Současně je však nezbytná silná vnitřní motivace pomáhat druhým. Úspěšný absolvent není osamělý badatel, ale spíše průvodce a poradce, který má radost z toho, když dokáže někomu jinému najít přesně to, co potřebuje, ať už je to zapomenutý román, klíčový vědecký článek nebo důležité tržní data. Musí proto disponovat výbornými komunikačními schopnostmi a empatií, aby dokázal porozumět potřebám rozmanitých uživatelů a efektivně s nimi jednat. Hodí se sem člověk s analytickým myšlením, který dokáže vidět struktury a vzorce tam, kde jiní vidí jen chaos, a který umí kriticky posoudit kvalitu a důvěryhodnost zdroje. Je to obor pro lidi, kteří chápou, že informace jsou nejcennější komoditou moderní doby a chtějí se naučit, jak s touto komoditou profesionálně a eticky zacházet. Pro takto všestranně zaměřenou, organizovanou a přemýšlivou osobnost, která se cítí komfortně na pomezí humanitních věd a informačních technologií, je obor Informační služby a knihovnictví ideální volbou pro budoucí profesní dráhu.
