Studium tohoto zaměření představuje komplexní přípravu propojující dva klíčové technické světy: elektrický a mechanický, což žákům poskytuje unikátní a velmi žádanou sadu dovedností. Teoretická výuka je pevně zakotvena v předmětech jako matematika a fyzika, které tvoří nezbytný základ pro pochopení elektrických jevů a mechanických principů. Na ně navazují specializované předměty, jako jsou základy elektrotechniky, kde se studenti seznámí s elektrickými obvody, součástkami a zákonitostmi jejich chování, a elektronika, která je zasvětí do světa polovodičů, integrovaných obvodů a slaboproudých aplikací. Klíčová je také výuka technického kreslení a čtení technické dokumentace, protože schopnost porozumět schématům zapojení, montážním výkresům a servisním manuálům je pro každodenní praxi naprosto zásadní. Stejně důležitá je oblast materiálů a technologie, kde se žáci učí o vlastnostech kovů, plastů a dalších materiálů používaných v konstrukci přístrojů a o způsobech jejich obrábění a spojování. Těžiště výuky však spočívá v rozsáhlé praktické přípravě v dílnách a laboratořích. Zde si studenti osvojují širokou paletu manuálních dovedností, od základních zámečnických prací, jako je pilování, řezání, vrtání a ohýbání, až po jemné elektrotechnické operace, jako je pájení, krimpování konektorů a osazování desek plošných spojů. Učí se sestavovat a oživovat jednoduché i složitější elektrické a elektronické přístroje, provádět jejich justaci a kalibraci. Velký důraz je kladen na diagnostiku poruch, kde musí logicky uvažovat, systematicky postupovat a efektivně využívat měřicí přístroje, jako jsou multimetry, osciloskopy nebo izolační měřiče, aby odhalili příčinu závady a navrhli způsob opravy. Neoddělitelnou součástí je také problematika bezpečnosti práce v elektrotechnice, včetně seznámení s příslušnými normami a předpisy, což je často završeno získáním odborné způsobilosti podle platné legislativy, která je vstupenkou k samostatné práci na elektrických zařízeních. Absolvent je tak po dokončení studia schopen nejen vyrobit a sestavit zařízení podle dokumentace, ale také ho uvést do provozu, provádět na něm pravidelnou údržbu, identifikovat a odstranit běžné i složitější závady a v neposlední řadě navrhovat drobná vylepšení a modifikace.
Uplatnění absolventů oboru
Absolventi nacházejí široké uplatnění napříč celým spektrem průmyslu a služeb, neboť jejich kombinované znalosti jsou vysoce ceněny prakticky všude, kde se používají stroje a zařízení obsahující elektrické a mechanické komponenty. Jednou z nejčastějších pozic je provozní elektrikář nebo mechanik údržby ve výrobních závodech, ať už v automobilovém, strojírenském, potravinářském či chemickém průmyslu. Zde je jejich úkolem zajišťovat bezporuchový chod výrobních linek, automatizovaných systémů, robotických pracovišť a dalších strojních zařízení, provádět preventivní kontroly, diagnostikovat a operativně řešit vzniklé poruchy, aby se minimalizovaly výrobní prostoje. Další významnou oblastí je pozice servisního technika, který může pracovat buď pro výrobce konkrétního typu zařízení, nebo pro specializovanou servisní firmu. Může se jednat například o servis bílé techniky (pračky, myčky, lednice), kancelářské techniky (tiskárny, kopírky), výpočetní techniky, ale i o mnohem komplexnější systémy, jako jsou výtahy a eskalátory, klimatizační a vzduchotechnické jednotky, zdravotnické přístroje, gastronomická zařízení nebo zabezpečovací a kamerové systémy. Tato práce často vyžaduje cestování k zákazníkům a přímou komunikaci s nimi. Absolventy lze nalézt také na pozicích montážníků nebo montérů, kde se podílejí na sestavování nových zařízení a strojů přímo ve výrobě nebo na instalaci celých systémů a technologických celků u koncových zákazníků, například při montáži průmyslových vrat, fotovoltaických elektráren nebo telekomunikačních sítí. S přibývající praxí se mohou vypracovat na pozice zkušebních techniků, kteří ve výrobě kontrolují a testují finální výrobky, nebo na pozice dílenských mistrů či vedoucích údržby. Po získání nezbytné praxe a složení dalších zkoušek se mohou stát i revizními techniky elektrických zařízení. Mnozí absolventi se po několika letech praxe rozhodnou pro samostatné podnikání a založí si vlastní živnost, kde nabízejí své služby v oblasti oprav, montáží a údržby, což jim umožňuje velkou flexibilitu a potenciál pro vyšší výdělky.
Platy či mzdy
Finanční ohodnocení v tomto odvětví je obecně považováno za velmi solidní a často nadprůměrné v porovnání s mnoha jinými řemeslnými či středoškolskými profesemi, a to především díky trvale vysoké poptávce po kvalifikovaných technicích a nedostatku těchto pracovníků na trhu práce. Konkrétní výše příjmu je však silně závislá na několika klíčových faktorech. Vstupní plat čerstvého absolventa bez praxe bude přirozeně nižší, avšak s rostoucími zkušenostmi, samostatností a prokázanými dovednostmi jeho hodnota na trhu práce strmě stoupá. Velký vliv má také region, kde absolvent pracuje, přičemž ve velkých městech a průmyslových aglomeracích s vyšší koncentrací firem bývají mzdové podmínky zpravidla atraktivnější než v regionech s menší ekonomickou aktivitou. Dalším rozhodujícím prvkem je konkrétní specializace a sektor. Například technik specializující se na programovatelné automaty (PLC) v moderní výrobě nebo na servis sofistikované zdravotnické techniky může očekávat výrazně lepší ohodnocení než pracovník provádějící běžné opravy domácích spotřebičů. Velikost a typ zaměstnavatele hrají také svou roli; velké mezinárodní korporace často nabízejí kromě základní mzdy i štědrý balíček benefitů, jako jsou příspěvky na penzijní připojištění, stravenky, delší dovolená či firemní vzdělávání, zatímco malý živnostník může nabízet flexibilnější pracovní dobu a osobnější přístup. Ochota cestovat, pracovat na směny nebo držet pracovní pohotovost se rovněž velmi výrazně promítá do konečné výše příjmu, často formou různých příplatků a bonusů. Celkově lze říci, že finanční perspektiva je pro absolventy tohoto oboru velmi pozitivní, se stabilním a rostoucím potenciálem, který je přímo úměrný jejich ochotě se dále vzdělávat, specializovat a přizpůsobovat se novým technologiím.
Uchazeči
Tento typ vzdělání je ideální pro jedince s vrozeným technickým citem a přirozenou zvídavostí, kteří chtějí rozumět tomu, jak věci fungují od základního principu až po komplexní celek. Hodí se pro člověka, kterého fascinuje pohled do útrob stroje, který si rád rozebere staré rádio, aby zjistil, co je uvnitř, a kterého uspokojuje pocit, když se mu podaří nefunkční věc znovu uvést do chodu. Nezbytným předpokladem je manuální zručnost, trpělivost a cit pro detail, protože práce často vyžaduje precizní a jemné operace. Zároveň je nutné logické a systematické myšlení, které je klíčové při diagnostice poruch, kde je potřeba postupovat krok za krokem a vylučovací metodou najít zdroj problému. Vhodný kandidát by měl být pečlivý a zodpovědný, uvědomující si, že chyba při práci s elektrickým zařízením může mít vážné následky pro bezpečnost osob i majetku. Neměl by se bát ušpinit si ruce a měl by být schopen pracovat jak samostatně, tak v týmu. Schopnost soustředit se na řešení problému i v méně komfortních podmínkách, například v hlučném provozu nebo ve stísněných prostorech, je velkou výhodou. Dobrý zrak a jemná motorika jsou pro práci s drobnými součástkami a vodiči prakticky nepostradatelné. Není to obor pro lidi, kteří preferují čistě teoretickou nebo kancelářskou práci; naopak je určen pro ty, kteří nacházejí uspokojení v hmatatelných výsledcích své práce a v řešení praktických technických výzev. Právě pro takto profilovaného studenta, který v sobě kombinuje myšlení a zručnost, je učební obor Elektromechanik pro zařízení a přístroje vynikající volbou pro budoucí kariéru.
