Charakteristika tohoto středoškolského studijního programu je hluboce zakořeněna v propojení teoretických znalostí s intenzivní praktickou přípravou, což je pro úspěšné vykonávání profese naprosto klíčové. Studenti se během čtyř let systematicky seznamují s obrovskou rozmanitostí živočišné říše, přičemž důraz je kladen na druhy, které nejsou v našich zeměpisných šířkách původní. Stěžejními předměty jsou bezesporu biologie a zoologie, které se detailně věnují anatomii, fyziologii, etologii a systematice širokého spektra živočichů, od bezobratlých, jako jsou hmyz a pavoukovci, přes ryby, obojživelníky a plazy, až po ptáky a savce nejrůznějších řádů. Zvláštní pozornost je věnována specifickým potřebám jednotlivých skupin, například odlišnostem v metabolismu plazů a savců nebo sociální struktuře primátů. Dalším pilířem vzdělávání je výživa a dietetika zvířat, kde se žáci učí sestavovat krmné dávky odpovídající věku, zdravotnímu stavu a biologickým požadavkům daného druhu, což zahrnuje znalosti o komerčně vyráběných krmivech i o přirozené potravě. Neméně důležitá je oblast základů veterinární péče a prevence, která studenty vybaví schopností rozpoznat příznaky běžných onemocnění, parazitů, poskytnout první pomoc při zranění a správně aplikovat preventivní opatření, jako je odčervení či karanténa nově příchozích jedinců. Velký prostor je věnován také technologii chovu, což je předmět zabývající se návrhem, konstrukcí a údržbou chovných zařízení – ubikací, voliér, terárií a akvárií, včetně zajištění optimálního mikroklimatu, tedy správné teploty, vlhkosti, osvětlení a ventilace. Studenti se rovněž učí o genetice a reprodukci, což zahrnuje metody řízeného rozmnožování, odchovu mláďat a vedení plemenných knih, které jsou nezbytné pro udržení genetické diverzity v chovech. Nedílnou součástí je i legislativa, zejména zákon na ochranu zvířat proti týrání a mezinárodní úmluvy jako CITES, které regulují obchod s ohroženými druhy. Veškerá teorie je neustále doplňována a ověřována v rámci rozsáhlé odborné praxe, která probíhá přímo v zoologických zahradách, záchranných stanicích a dalších specializovaných zařízeních, kde si studenti osvojují praktické dovednosti jako je bezpečná manipulace se zvířaty, příprava krmiva, úklid a dezinfekce prostor či asistence při veterinárních zákrocích.
Uplatnění absolventů oboru
Absolventi nacházejí široké spektrum uplatnění, přičemž nejtypičtější a nejčastější pracovní pozicí je ošetřovatel v zoologické zahradě. Zde se mohou specializovat na konkrétní skupiny zvířat, jako jsou například primáti, velké kočkovité šelmy, kopytníci, dravci nebo obyvatelé akvaterarijních expozic. Jejich práce zdaleka není jen o krmení a čištění, ale zahrnuje i pozorování chování zvířat, podílení se na programech obohacování jejich prostředí (tzv. enrichment), vedení přesné evidence a často i komunikaci s návštěvníky formou komentovaných krmení či vzdělávacích programů. Další významnou možností je práce v záchranných stanicích pro volně žijící živočichy nebo v soukromých azylech, kde se starají o zraněná, oslabená nebo zabavená zvířata s cílem jejich navrácení do přírody nebo zajištění trvalé kvalitní péče. Uplatnění nacházejí také v soukromých chovatelských zařízeních, která se specializují na chov a prodej například exotických ptáků, plazů nebo akvarijních ryb. Mohou pracovat pro firmy zabývající se návrhem, realizací a údržbou velkých akvárií či terarijních celků pro komerční subjekty, jako jsou hotely, obchodní centra nebo soukromé rezidence. Absolventi mohou rovněž působit ve výzkumných institucích a na univerzitách jako technický personál zajišťující péči o laboratorní nebo pokusná zvířata. Zajímavou kariérní dráhu představuje i státní správa, konkrétně pozice v České inspekci životního prostředí nebo na Státní veterinární správě, kde se mohou podílet na kontrolní činnosti, dohledu nad dodržováním legislativy v chovech a na hraničních přechodech při kontrole dovozu a vývozu zvířat v rámci úmluvy CITES. Někteří absolventi se rozhodnou pro dráhu podnikatele a založí si vlastní specializovaný obchod s chovatelskými potřebami a zvířaty, malou chovnou stanici nebo nabízejí vzdělávací služby pro školy a veřejnost.
Platy či mzdy
Mzdové a platové podmínky absolventů jsou značně variabilní a odvíjejí se od řady faktorů. V obecné rovině platí, že nástupní ohodnocení na základních ošetřovatelských pozicích, zejména v příspěvkových organizacích jako jsou zoologické zahrady, bývá spíše na nižší až průměrné úrovni a řídí se platovými tabulkami pro veřejný sektor. Nejedná se tedy o obor, který by primárně lákal na vysoké počáteční výdělky. Finanční ohodnocení však postupně roste s nabytou praxí, zvyšující se odborností, specializací a převzetím větší zodpovědnosti, například na pozici vedoucího ošetřovatele daného úseku nebo kurátora. V soukromém sektoru, například ve specializovaných chovatelských farmách, firmách realizujících akvária na zakázku nebo v distribuci krmiv, může být finanční rozptyl mnohem větší a mzda více závisí na obchodním úspěchu firmy, individuálních schopnostech a vyjednávacích dovednostech zaměstnance. Uplatnění ve státní správě je opět vázáno na tarifní tabulky, kde plat postupně roste s délkou praxe a dosaženým vzděláním. Lze konstatovat, že finanční motivace většinou není tou hlavní pohnutkou pro volbu této profesní dráhy, ačkoliv s léty zkušeností a vysokou specializací lze dosáhnout solidního finančního ohodnocení, které odpovídá náročnosti a zodpovědnosti práce.
Uchazeči
Tento typ studia je vhodný pro jedince s hlubokým a upřímným zájmem o zvířata a přírodu, který přesahuje běžné laické nadšení. Ideální kandidát musí být především nesmírně zodpovědný a spolehlivý, protože živí tvorové jsou na jeho péči stoprocentně závislí každý den v roce, bez ohledu na svátky či počasí. Nezbytná je velká dávka trpělivosti, empatie a pozorovacích schopností, aby dokázal rozpoznat i jemné změny v chování či zdravotním stavu svých svěřenců. Práce je fyzicky velmi náročná, často probíhá venku za jakéhokoliv počasí a vyžaduje dobrou kondici, sílu a manuální zručnost. Uchazeč by neměl být přecitlivělý na pachy, nečistoty nebo kontakt s krmnými zvířaty, jako je hmyz či hlodavci. Klíčová je také psychická odolnost a schopnost zachovat klid ve stresových situacích, ať už jde o manipulaci s potenciálně nebezpečným zvířetem, asistenci u nepříjemného veterinárního zákroku nebo vyrovnání se s úhynem zvířete. Budoucí student by měl být týmový hráč, ale zároveň schopen samostatné a pečlivé práce. Ochota neustále se vzdělávat je naprostou nutností, protože poznatky v této oblasti se dynamicky vyvíjejí. Není to práce pro lidi, kteří si představují pouze mazlení se s roztomilými mláďaty; je to především tvrdá, každodenní práce vyžadující obětavost, pokoru před přírodou a skutečnou vášeň pro věc, protože tento obor, tedy Chovatel cizokrajných zvířat, není pro každého.
