Jméno: Speciální základní škola Augustina Bartoše
Adresa: Nábřeží pplk. A. Bunzla 660, Úpice, 54232
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem kraj)
Web: http://www.spzsabartose.cz
Speciální základní škola Augustina Bartoše poskytuje vzdělávání žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Škola nabízí individuální přístup a podporu v rámci osmiletého cyklu vzdělávání. Vyučuje se dle ŠVP pro základní vzdělávání s adaptací na potřeby žáků s různými druhy postižení, včetně žáků s mentálním postižením, poruchami autistického spektra, s kombinovaným postižením a specifickými poruchami učení a chování. Škola klade důraz na rozvoj individuálních schopností a dovedností žáků, jejich sociální adaptaci a přípravu na další životní etapy. Využívá různé metody a formy výuky, včetně individuální a skupinové práce. Součástí vzdělávání je také praktické vyučování a terapie, a to dle individuálních potřeb každého žáka. Škola spolupracuje s rodinami žáků a dalšími odborníky, aby zajistila co nejlepší vzdělávací a výchovný proces. K dispozici je školní družina a školní jídelna.
Další informace:
- IČO: 70841144
- Školu najdete ve městě či obci Úpice, okres/obvod Trutnov, Královéhradecký kraj.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
U Speciální ZŠ Augustina Bartoše mě hned na začátku zaujala ta atmosféra. Připadalo mi, že se tam o děti opravdu starají a člověk se nemusel bát, že by se jim něco stalo. Paní učitelky měly, myslím, svatou trpělivost, a to je u dětí s různými potřebami k nezaplacení. Bylo vidět, že se snaží k nim přistupovat individuálně, což je v takové škole prostě super. Domluva se školou většinou šlapala dobře, člověk se cítil, že když něco potřebuje, tak se najde řešení. Nebylo to tak, že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas, ale snažili se je něco naučit, posunout dál, i když to šlo třeba jen po krůčcích. Na druhou stranu, občas komunikace mohla být trošku jasnější, hlavně co se týče nějakých změn nebo třeba detailů z vyučování. Občas to působilo, že se tam část třídy spíš nudila a čekala na zvonění, protože pro ně ten program prostě nebyl dostatečně stimulující. A to papírování a ty jejich vnitřní postupy, to je někdy trochu peklo, člověk se v tom musel zorientovat jen tak tak. Ale celkově to byla škola, kde se dalo věřit, že se dětem věnují a myslí to s nimi dobře.