Jméno: Základní škola a Mateřská škola Ludkovice
Adresa: Ludkovice 7, 76341
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Web: http://www.zsamsludkovice.cz
Základní škola a Mateřská škola Ludkovice je příspěvková organizace nabízející komplexní vzdělávání dětem od předškolního věku. Mateřská škola poskytuje péči dětem od 3 let. Základní škola vzdělává žáky v prvním stupni (1. – 5. třída) a druhém stupni (6. – 9. třída). Škola klade důraz na individuální přístup k žákům a jejich všestranný rozvoj. K dispozici je školní jídelna a družina. Součástí školy je také školní hřiště. V rámci výuky jsou využívány moderní technologie a inovativní metody. Škola spolupracuje s rodiči a místní komunitou. Nabízí zájmové kroužky dle aktuální nabídky. Organizuje různé akce a výlety pro žáky. Přesné podrobnosti o vzdělávacím programu a aktivitách školy je třeba konzultovat s vedením školy.
Další informace:
- IČO: 70996962
- Školu najdete ve městě či obci Ludkovice, okres/obvod Zlín, Zlínský kraj.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
ZŠ a MŠ Ludkovice na mě vždycky působila takovým rodinným dojmem. Je to tam takové komorní, což má svoje velké plusy. Většinou se tam každý zná s každým, což je super pro pocit bezpečí. Nikdy jsem se nebála nechat tam děti. Komunikace s pedagogy mi přišla většinou fajn, nebyl problém se domluvit, když něco bylo potřeba. Děti mi přišly spokojené, chodily tam rády a neměla jsem pocit, že by tam jen seděly a nudily se, nebo že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas. Spíš mi připadalo, že mají dostatek podnětů a výuka není jen o biflování. Organizace různých školních akcí byla taky vždycky bez problémů, na vesnické poměry mi to přišlo fakt na úrovni. Ale zase na druhou stranu, ta menší škola má i své stinné stránky. Někdy mi přišlo, že je ten výběr kroužků nebo nějakých extra aktivit dost omezený. Je jasné, že to není velkoměsto, ale občas mi chyběla větší nabídka. Taky se občas stalo, že se člověk potkal s pedagogem, který měl asi svůj den a ta nálada se přenášela i na děti, pak část třídy doslova počítala minuty do zvonění. A s tím, jak je to menší komunita, tak se někdy ty věci řešily tak, že se to spíš zametalo pod koberec, místo aby se to vyjasnilo hned a otevřeně. Nebyla to vyloženě žádná katastrofa, ale občas mě to mrzelo, protože to pak vytvářelo takovou dusnou atmosféru. Celkově ale převládá spíš ten pozitivní dojem.