⭐ Vložené recenze

1. Když přemýšlím o škole v Rudici, vnímám ji jako místo s milou, vesnickou atmosférou, což oceňuji. Cítím tam rodinného ducha a nejvíce se mi líbí, že se děti navzájem znají a panuje tam klid. Mám dojem, že se tam člověk neztratí v davu, což považuji za výhodu pro menší děti. Komunikace se školou mi přijde celkově dobrá; když mám otázku nebo mě něco trápí, mám dojem, že se vždy dá v klidu domluvit. Nemám pocit, že bych se bál někoho oslovit, spíše naopak. Působí na mě snaha, aby si rodiče a škola rozuměli a táhli za jeden provaz, což je úleva. Co se týče bezpečnosti, mám pocit klidu; menší prostředí a to, že se tam lidé znají, k tomu hodně přispívá. Nepředstavuji si, že by tam docházelo k divočinám, které se někdy dějí ve větších školách. Děti tam mají prostor i venku a celkově na mě působí, že se tam na pohodu a klid dost dbá. Atmosféra mi připadá vstřícná a přátelská, což považuji za základ pro děti, aby se jim tam dobře chodilo a nebály se. Někdy ale přemýšlím, jestli menší škola znamená i menší nároky, nebo spíš jiný přístup. Nemám dojem, že by tam docházelo k flákání, ale občas mi probleskne hlavou, jestli je tam dost podnětů i pro děti, co by zvládly víc, nebo naopak, jak se pracuje s těmi, co potřebují více času. Na druhou stranu, není to tak, že by se jen pouštěly filmy, aby se zabil čas, to vůbec ne. Ale sem tam si říkám, jestli by někteří nebyli spokojenější, kdyby se více experimentovalo s různými metodami. Párkrát se mi zdálo, že část třídy už prostě jen čeká na zvonění, a že by to chtělo více zapojit ty, co se nudí. Není to nic, co by mě vysloveně naštvalo, ale spíš taková myšlenka, co se mi honí hlavou. Co se týče organizace, přijde mi, že tam všechno funguje tak, jak má na menší škole fungovat. Žádné velké drama, všechno běží víceméně hladce. Jen možnosti kroužků a aktivit vnímám jako omezenější, než by byly ve velkém městě, ale to je logické, s tím počítám a případně si to dotvářím mimo školu. Celkově mi z toho vychází, že je to milá, bezpečná škola s dobrým srdcem, která se snaží udělat maximum v rámci svých možností. Jsou tam prostě chvíle, kdy mi to přijde naprosto super, a pak zase chvíle, kdy se zamyslím, jestli by něco nešlo udělat malinko jinak nebo lépe. Ale to je asi normální u každé školy.

   Přidat reakci