Jméno: Základní škola, Most, Svážná 2342
Adresa: Svážná 2342/1, Most, 43401
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Základní škola Most – Svážná 2342 je příspěvková organizace poskytující základní vzdělání žákům. Škola se nachází na adrese Svážná 2342 v Mostě. Nabízí standardní základní vzdělávání dle rámcového vzdělávacího programu. Součástí školy je školní družina, která zajišťuje mimoškolní péči o žáky. Pro žáky je k dispozici školní jídelna s možností stravování. Škola spolupracuje s různými institucemi a organizacemi v rámci doplňkových aktivit pro žáky. Vyučování probíhá v klasických učebnách, je vybavená standardní technickou výbavou. Informace o pedagogickém sboru a dalších podrobnostech o výuce není v popisu uvedeno. Škola se snaží vytvářet vhodné podmínky pro kvalitní vzdělávání a rozvoj žáků.
Další informace:
- IČO: 49872184
- Školu najdete ve městě či obci Most, okres/obvod Most, Ústecký kraj.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Za mě špatné protože musíme chodit na nulté hodiny tělocviku a ješte k tomu když necvičíme tak tam musíme být a zapisovat co dělali cvičící a potom to není TĚLOcvik!
Všechny osoby co znám říkají že je to kravina!!! Nemluvě o žácích!
Když jsem začala vnímat ZŠ Most Svážná, tak na mě zpočátku působila docela klidným a příjemným dojmem. Měla jsem pocit, že se tam snaží o nějaké ty aktivity navíc, což mi přišlo fajn, aby se děti jen neseděly v lavicích. Nebylo to tak, že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas, to ne. Člověk měl dojem, že se učitelé snaží, aby se tam dětem aspoň trochu líbilo a měli se na co těšit. Některé věci mi tam vážně přišly dobře zorganizované a všechno šlapalo jako hodinky. Jenže postupem času se ukázalo, že všechno není tak růžové, jak se zprvu zdálo. Občas jsem měla pocit, že komunikace se školou je takový oříšek, jako by se člověk musel o každou informaci poprat. Jednou jsem vnímala, že někteří učitelé jsou fakt skvělí a pro děti by se rozdali, ale jindy zase, že se část třídy prostě nudí a jen čeká na zvonění. Celkově to pak působí, že se tam trochu ztrácí individuální přístup a je to takové na jedno brdo. Na chodbách to občas vypadalo jako takový malý divoký západ, člověk se pak trochu bál, co se tam dětem děje. Nároky na děti mi přišly hodně kolísavé, záleželo, na koho člověk zrovna narazil. Člověk pak prostě přemýšlí, co by šlo dělat líp, aby to bylo pro všechny příjemnější a efektivnější.