Jméno: Základní škola a Mateřská škola, Bílý Potok
Adresa: Bílý Potok 220, 46362
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Web: http://www.skolabilypotok.cz
Základní škola a Mateřská škola Bílý Potok, příspěvková organizace, sídlí v okrese Liberec. Škola nabízí základní vzdělávání pro žáky 1. – 9. ročníku a předškolní vzdělávání v mateřské škole. Vyučovací proces probíhá v budovách školy v Bílého Potoka. Škola se snaží poskytovat žákům kvalitní vzdělání a vychovat je k samostatnosti a zodpovědnosti. K dispozici je zázemí pro výuku a mimoškolní aktivity. Učitelé se snaží o individuální přístup k žákům a o vytvoření příjemného a stimulujícího prostředí pro učení. Škola spolupracuje s rodiči a snaží se o zapojení do výchovně-vzdělávacího procesu. Nabízí řadu kroužků a zájmových aktivit pro žáky, které rozvíjejí jejich zájmy a dovednosti. Bližší informace o nabídce výuky, mimoškolních aktivit a školním provozu je vhodné hledat na webových stránkách školy.
Další informace:
- IČO: 72745045
- Školu najdete ve městě či obci Bílý Potok, okres/obvod Liberec, Liberecký kraj.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Škola v Bílém Potoce na první dojem působí opravdu mile, takovým rodinným dojmem. Měla jsem pocit, že se snaží o otevřenou a přátelskou atmosféru, což je pro děti hrozně důležité. Hodně se mi líbilo, jak se snažili děti zapojovat do různých projektů a aktivit mimo klasickou výuku, nebylo to tak, že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas, ale bylo vidět, že se snaží jít s dobou a učit něčím zajímavým. Komunikace ze strany školy byla většinou docela rychlá a člověk byl v obraze o tom, co se děje, o akcích nebo změnách. Celkově tam panoval pocit bezpečí a snahy o příjemné prostředí. Na druhou stranu, někdy mi přišlo, že i když se komunikovalo často, občas to bylo dost obecné a k detailům se člověk musel dostávat. A taky se občas stalo, že část třídy se prostě nudila a čekala na zvonění, místo aby byla celá skupina pořádně zapojená. Člověk občas cítil, že jsou sice nároky, ale ne vždycky konzistentní pro všechny, což mohlo některé děti trochu brzdit nebo naopak přetěžovat. Někdy jsem měla pocit, že je třeba větší odvahy v řešení některých situací, aby se všichni cítili opravdu komfortně a slyšeni. Bylo tam občas i takové to zvláštní napětí.