
Jméno: Základní škola a Mateřská škola Dolní Habartice – p. o.
Adresa: Dolní Habartice 152, 40502
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Web: https://www.zsmsdolnihabartice.cz
Základní škola a Mateřská škola Dolní Habartice je příspěvkovou organizací, která nabízí vzdělávání v obou stupních základního vzdělávání a předškolní vzdělávání. Škola disponuje moderními učebnami a vybavením podporujícími výukové procesy. Součástí školy je školní jídelna, která zajišťuje stravování žáků i dětí v mateřské škole. K dispozici je i školní družina pro žáky prvního stupně základní školy. Škola klade důraz na individuální přístup k žákům a nabízí zájmové kroužky a aktivity rozvíjející jejich dovednosti a zájmy. V rámci výuky se využívají moderní technologie a inovativní metody. Mateřská škola nabízí dětem pestrý program her a aktivit s cílem rozvíjet jejich osobnost a připravit je na vstup do základní školy. Škola spolupracuje s rodiči a místní komunitou. Bližší informace o nabídce školy a jejím provozu je možné získat na webových stránkách nebo osobně na sekretariátu školy.
Další informace:
- IČO: 72744537
- Školu najdete ve městě či obci Dolní Habartice, okres/obvod Děčín, Ústecký kraj.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Ta škola v Dolních Habarticích mi vždycky přišla taková jiná, rodinná. Člověk tam má pocit, že se o děti starají, že tam panuje taková příjemná, skoro až venkovská pohoda. Bylo fajn vidět, jak se tam děti navzájem znají, jak se starší starají o mladší. V tomhle ohledu to mělo svoje obrovské kouzlo a připomínalo to časy, kdy se svět ještě tolik nehonil. Ty smíšené třídy, to je kapitola sama o sobě. Na jednu stranu mi to přišlo fajn, že se starší učí zodpovědnosti a ti menší se zase rychleji chytají. Na druhou stranu jsem si někdy říkala, jestli na každého vyjde dostatečná pozornost. Nebylo to tak, že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas, ale občas mi přišlo, že se tam tak nějak přešlapuje na místě a třeba část třídy se nudila a čekala na zvonění. A ta komunikace, to je věčná píseň. Občas jsem si připadala, že se důležité věci dozvím až na poslední chvíli, nebo spíš tak nějak náhodou. Člověk by uvítal víc proaktivního přístupu, aby nemusel pořád něco zjišťovat nebo se na všechno ptát. Bezpečí tam bylo, to jo, v tom jsem nikdy neměla strach, ale celkově, je to malá škola a to má svoje specifika, která se prostě projevují.