Jméno: Základní škola a Mateřská škola v Albrechticích nad Vltavou
Adresa: Albrechtice nad Vltavou 139, 39816
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Web: https://www.zsamsalbrechtice.cz
Základní škola a Mateřská škola v Albrechticích nad Vltavou nabízí komplexní vzdělávání pro děti od předškolního věku do ukončení základní školní docházky. Mateřská škola poskytuje péči a vzdělávání dětem ve věku od 3 do 6 let. Základní škola nabízí standardní osmileté studium s důrazem na individuální přístup k žákům. Škola disponuje vlastní tělocvičnou a školní jídelnou, která zajišťuje stravování žáků i dětí z mateřské školy. K dispozici je také školní družina pro odpolední péči o žáky základní školy. Škola se snaží o moderní výuku s využitím dostupných technologií a klade důraz na spolupráci s rodiči. Nabízí zájmové kroužky a výukové programy, které rozvíjí talent a zájmy dětí. Pro žáky je k dispozici knihovna. Škola se nachází v klidném prostředí obce Albrechtice nad Vltavou. Další detaily ohledně výuky, kroužků a aktivit školy je nutné ověřit přímo u školy.
Další informace:
- IČO: 48221350
- Školu najdete ve městě či obci Albrechtice nad Vltavou, okres/obvod Písek, Jihočeský kraj.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Naše základka v Albrechticích, to je takové zvláštní místo. Měla jsem pocit, že je tam pořád cítit taková ta rodinná atmosféra, děti se tam podle mě cítily celkem bezpečně a docela rády tam chodily. Komunikace se školou bývala většinou na dobré úrovni, když se něco řešilo, většinou se to vyřídilo přímo a celkem rychle. Ale občas se člověk zamyslel, jestli by některé věci nešly dělat trochu jinak. Měla jsem někdy dojem, že se až moc lpí na memorování a děti se málo učí objevovat věci samy, což pak vedlo k tomu, že se část třídy prostě jen nudila a čekala na konec hodiny. Nebylo to sice tak, že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas, to zase ne. Někdy zase s organizací různých akcí přišla informace dost na poslední chvíli a bylo docela umění to všechno stihnout. Ale snažili se to vždycky nějak dohnat a udržet takový ten pocit, že tam všichni tak nějak patříme k sobě. Na druhou stranu mi tam občas chyběla větší nabídka kroužků nebo nějakých extra aktivit, aby si děti mohly víc vybírat. Člověk pak hledal jinde, což je škoda, když už tam to zázemí je. Snažili se být otevření, i když to někdy nebylo úplně jednoduché. Ale celkově to tam bylo takové… prostě naše.