⭐ Vložené recenze

1. Když přemýšlím o ZŠ a MŠ plukovníka Bedřicha Krátkorukého Hořátev, mám smíšený pocit, vlastně už od začátku. Na jednu stranu, oceňuji, že je to menší škola, což vnímám jako velké plus. Mám dojem, že tam na děti bude víc klidu, nebudou se ztrácet v davu a že je tam taková skoro rodinná atmosféra, což je pro mě hodně důležité. A v některých ohledech se mi zdá, že to tak vážně je. Vnímám, že začátky byly plynulé a nebylo to takové to klasické drama, kdy se dítě drží maminky za nohu a nechce ji pustit. Ale pak jsou tu věci, které mě trochu mrzí, nebo je vnímám jako ne úplně ideální. Komunikace se školou je taková… no, občas bych si přála, aby byla trochu otevřenější a proaktivnější. Vadí mi, když musím pořád něco zjišťovat nebo se doprošovat informací. Mám dojem, že se občas čeká, až se rodič zeptá, místo aby se klíčové věci posílaly dopředu. A nejde ani tak o nějaké maličkosti, spíš o důležité termíny nebo změny, které ovlivňují rodinný život. Co se týče atmosféry, mám pocit, že je tam spousta hodných a snaživých lidí, ale zároveň se tam občas objevuje taková zvláštní strnulost. Vnímám, jako by se tam věci dělaly, protože se to tak vždycky dělalo, a není moc prostoru pro nějaké inovace nebo nové nápady. Někdy mi přijde, že děti jsou spíš pasivní, třeba se část třídy nudí a čeká na zvonění, místo aby byly aktivně zapojené. Není to tak, že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas, ale spíš mi chybí ten drajv, ta jiskra, která by je vtáhla. Ale to je možná jen můj subjektivní dojem, jsem na tohle dost citlivá. Bezpečí je pro mě samozřejmě na prvním místě. Fyzicky si myslím, že je tam o děti postaráno, nikdo se tam jen tak neproplíží. Spíš mi jde o tu psychickou pohodu, aby se tam děti cítily v bezpečí i emocionálně. Občas se objeví nějaké ty klasické dětské šarvátky nebo popichování a záleží pak na tom, jak se s tím škola vypořádá. Mám občas pocit, že by se to dalo řešit s větším nasazením, aby se to nedusilo pod pokličkou. Nároky na děti mi přijdou takové průměrné, ani to není žádné peklo, kde by drtili děti tunami úkolů, ani to není tak, že by jen malovali. Je to takový zlatý střed, což vnímám jako super. Někdy mi ale přijde, že by se víc mohla podporovat individuální práce, protože každé dítě je jiné a potřebuje trochu jiný přístup. Ale to je asi problém většiny škol. Celkově vzato, je to škola, která má své kouzlo menší komunity, ale zároveň se občas potýká s běžnými školními neduhy. Není to žádná katastrofa, ale ani nic super převratného. Je to prostě škola, která funguje, ale s takovým tím pocitem, že by se tam dalo spoustu věcí dělat líp a s větším nadšením.

   Přidat reakci