Jméno: Základní škola a Mateřská škola Antonína Čermáka, Praha 6
Adresa: Antonína Čermáka 1022/6, Praha, 16000
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Základní škola a Mateřská škola Antonína Čermáka v Praze 6 nabízí komplexní vzdělávání pro děti od předškolního věku až po ukončení základní školy. Škola disponuje moderními učebnami a zázemím, včetně specializovaných prostor pro výuku hudební výchovy a tělesné výchovy. Součástí školy je i školní jídelna, která zajišťuje stravování žáků a dětí v mateřské škole. Školní vzdělávací program klade důraz na rozvoj klíčových kompetencí žáků. Nabízí široké spektrum volitelných předmětů, které doplňují základní vzdělávací program. K dispozici jsou i různé zájmové kroužky a mimoškolní aktivity. Škola spolupracuje s rodiči a snaží se vytvořit přívětivé prostředí pro výuku a rozvoj dětí. Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je zajištěna individuální podpora. Škola se nachází v Praze 6 a je snadno dostupná veřejnou dopravou. Bližší informace o přijímacím řízení a organizaci školy jsou dostupné na webových stránkách.
Další informace:
- IČO: 48133850
- Školu najdete ve městě či obci Praha, okres/obvod Praha 6, Hlavní město Praha.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Škola působí hned od začátku jako takové příjemné místo. Líbilo se mi, že i když je to městská škola, snaží se tam držet pocit takové menší komunity. Komunikace probíhala docela otevřeně, člověk se většinou dozvěděl všechno, co potřeboval, a neměla jsem pocit, že by se cokoliv zbytečně tajilo. Děti tam měly dost příležitostí se zapojit do různých akcí, pořád se něco dělo, takže nuda nehrozila. Třeba družina fungovala naprosto parádně, to byla pro nás velká úleva a dalo se na ni spolehnout. Celkově se mi zdálo, že se tam učitelé snaží, aby se tam dělo něco smysluplného a nebylo to tak, že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas. Ale aby to nebylo jen chválení, občas mi přišlo, že jsou na děti kladeny docela velké nároky. Někdy se některé děti v té vřavě docela ztratily a měla jsem pocit, že se jim nedostávalo dostatečné individuální pozornosti. Taky ta celková organizace uměla občas pěkně zaskřípat, hlavně když šlo o nějaké větší nebo nečekané situace, to pak byl docela chaos. A upřímně, někdy se stalo, že se část třídy prostě nudila a čekala na zvonění, protože se jelo buď moc rychle, nebo naopak hlemýždím tempem. Co se týče pocitu bezpečí, v těch ranních a odpoledních špičkách tam bylo prostě strašně moc lidí a občas jsem měla pocit, že to není úplně pod kontrolou, což mě občas nenechalo klidnou.