
Jméno: Základní škola a mateřská škola Šeberov
Adresa: K Hrnčířům 1049, Praha, 14900
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Základní škola a mateřská škola Šeberov je komplexní vzdělávací zařízení nabízející předškolní a základní vzdělání. Mateřská škola nabízí celodenní péči dětem od tří let. Základní škola poskytuje výuku žákům od prvního do pátého ročníku. Součástí školy je školní družina s odpoledním programem pro žáky 1. – 5. tříd. Škola klade důraz na individuální přístup k žákům. Vyučování probíhá v moderně vybavených prostorách. Škola spolupracuje s rodiči a nabízí různé zájmové kroužky. K dispozici je školní jídelna, která zajišťuje stravování žákům i dětem v mateřské škole. Škola se nachází v klidné části Šeberova.
Nabízí se také možnost individuální integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Provozní doba školy a mateřské školy je upřesněna v samostatných informacích. Škola nenabízí výuku cizích jazyků v nižších ročnících základní školy.
Další informace:
- IČO: 60447354
- Školu najdete ve městě či obci Praha, okres/obvod Praha 4, Hlavní město Praha.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Když se na tu školu tak zpětně podívám, je znát, že má takovou rodinnou atmosféru. Není to žádný obří komplex, kde by se děti jen ztrácely v davu, spíš naopak. Líbí se mi, jak se tam snaží, aby se každý cítil dobře, a že to není jen o drilu. Člověk má pocit, že se tam o ty děti opravdu starají. A ta komunikace se školou, to je taky něco, co se nedá brát jako samozřejmost – člověk se vždycky dovolá, dozví se, co potřebuje, a necítí se, že by tam jen někoho zdržoval. Mají tam i fajn programy venku, což je super, když je kolem tolik přírody. Není to tak, že by jen seděli uvnitř a koukali do sešitů, je tam znát snaha o všestranný rozvoj. Ale na druhou stranu, někdy mi přišlo, že ten pokrok jde v některých věcech trochu pomaleji. Jsou tam občas takové ty starší přístupy k výuce, kdy má člověk pocit, že by to šlo pojmout moderněji a zábavněji, aby to děti víc bavilo. Občas se část třídy prostě nudila a jen čekala na zvonění. A taky se mi zdálo, že nároky na děti občas kolísaly, jednou moc, jindy zase málo, bez nějaké jasné, konzistentní linky. Bezpečnost je sice fajn a určitě důležitá, ale občas je to až moc svazující, chyběla tam taková ta přirozená volnost. Bylo to zkrátka takové, že si člověk musel na některé věci zvyknout.