
Jméno: Základní škola, Praha 3, Jeseniova 96/2400
Adresa: Jeseniova 2400/96, Praha, 13000
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Web: https://www.zsjeseniova.cz
Základní škola Praha 3, Jeseniova 96/2400, nabízí základní vzdělávání žákům dle Rámcového vzdělávacího programu. Škola disponuje moderními učebnami a k dispozici jsou i specializované učebny, např. pro výuku informatiky. Součástí školy je školní jídelna s možností stravování žáků. Škola klade důraz na individuální přístup k žákům a podporuje jejich rozvoj v různých oblastech. Nabízí různé zájmové kroužky a aktivně se zapojuje do projektů s cílem rozšiřovat znalosti a dovednosti žáků. Její výuka zahrnuje základní předměty, jako jsou matematika, čeština, cizí jazyky a další. K dispozici je i školní knihovna a pro žáky je připraven program mimoškolních aktivit. Škola spolupracuje s rodiči a snaží se vytvářet příznivé klima pro vzdělávání.
Další informace:
- IČO: 63831341
- Školu najdete ve městě či obci Praha, okres/obvod Praha 3, Hlavní město Praha.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Ta škola na Jeseniově má na první pohled takový příjemný, moderní šmrnc. Je vidět, že se do ní investovalo, ty prostory působí svěže a pro děti je to určitě lákavé. Líbí se mi, jak se snaží využívat okolní přírodu, venkovní aktivity jsou tam prý celkem běžné a to je moc fajn. Působí to na mě jako bezpečné místo, kde se o děti starají a dávají si záležet na tom, aby tam byla dobrá atmosféra. Někteří učitelé jsou prý úplně super, plní nadšení a dokážou děti opravdu strhnout, není to jen takové to nudné biflování. Neřekla bych, že by tam jen pouštěli filmy, aby zabili čas, naopak. Jenže pak se někdy ukáže, že komunikace se školou může být trochu oříšek. Člověk má pocit, že se některé věci dozvídá na poslední chvíli nebo stylem dozvíš se, až budeš potřebovat. Nároky na děti mi někdy přišly takové nekonzistentní, chvíli se dře, chvíli je to zase hodně volné. A taky, i když se tam snaží o moderní přístup, občas část třídy spíš čekala na zvonění, než by je výuka úplně pohltila. To mě pak mrzelo, když jsem slyšela, že některé ty kroužky taky nebyly to, co si člověk představoval.