
Jméno: Česká zahradnická akademie Mělník – SŠ a VOŠ
Adresa: sady Na Polabí 411/72, Mělník, 27601
Typ školy: Veřejná
Web: www.zas-me.cz
Akademie zahradnictví v Mělníku představuje pro své studenty unikátní edukační příležitosti a oborové zaměření. Vzdělávací proces zde má silný praktický rozměr a je podpořen nejnovějšími technologiemi a zařízeními. Studenti získávají praktické dovednosti prací v areálu školy, včetně zahrad a farmy, což jim dává cenné zkušenosti v oblastech jako je pěstování rostlin, výroba vína a související disciplíny. Studijní programy zahrnují obory jako pěstování rostlin, floristika, vinohradnictví, zpracování produktů ze zahrady, krajinářskou architekturu a další. Akademie rovněž nabízí studentům možnost účastnit se stáží v zahraničí, což přispívá k rozvoji jejich profesních a jazykových schopností.
Obory:
Střední vzdělání s maturitou:
- 41-44-M/01 Zahradnictví (Floristická tvorba, Zahradní architektura, Vinařství a zpracování zahradnických produktů, Květinový farmář)
Učební obor:
- 41-52-H/01 Zahradník (Florista, Vinař, ovocnář)
Vyšší odborné studium:
- 41-44-N/01 Zahradní a krajinná tvorba (Zahradní a krajinná tvorba)
Délka studia:
- 4 roky (maturitní obor)
- 3 roky (učební obor)
- 3 roky vyšší odborné (denní studium)
- 4 roky vyšší odborné (dálkové studium)
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Moje zkušenost s Českou zahradnickou akademií Mělník bohužel nebyla dobrá a právě kvůli ní jsem se rozhodla ze školy odejít.
Jedním z největších problémů pro mě bylo poznávání rostlin. Po studentech se vyžaduje znalost obrovského množství stromů, keřů a květin, často včetně jejich latinských názvů. Samotné učení mi nevadilo, ale způsob, jakým je předmět nastavený, mi přišel extrémní. I když jsem měla z předmětu jinak dobré známky, jedna nezvládnutá poznávačka znamenala pětku. Problémem je také to, že některé vzorky jsou velmi špatně rozpoznatelné a objevují se dokonce fotografie nebo kreslené obrázky, podle kterých mají studenti rostlinu určit.
Ještě větším problémem pro mě však byl přístup některých učitelů. Nejmenovaná paní učitelka na sadovnictví mi během studia velmi výrazně znepříjemňovala život. Opakovaně jsem poslouchala, že jsme jako studenti hloupí nebo úplně „tupí“. Když jsem něč nerozuměla a snažila se zeptat, místo vysvětlení jsem se několikrát dočkala toho, že ze mě před ostatními udělala hlupáka. Člověk pak postupně začne mít strach se vůbec na něco zeptat, protože neví, jestli místo odpovědi nepřijde další zesměšnění. Z mého pohledu to rozhodně není způsob, jakým by měl učitel se studenty jednat.
Podobnou zkušenost mám i s další paní učitelkou, která vyučovala sadovnické projektování a kreslení. Několikrát si ze mě společně s ostatními dělala legraci a v jednom případě se objevily i výhrůžky, že si za určitých okolností „zasloužím pár facek“ nebo že na mě pošle své děti kvůli tomu, že údajně „využívám školu jen kvůli řidičáku“. Přiznávám, že jsem jednou udělala chybu a odešla z praxe dříve, než jsem měla, bez předchozího oznámení. To byla moje chyba a jsem ochotná ji přiznat. Reakci učitelky jsem však považovala za naprosto nepřiměřenou a neprofesionální. Výhrůžky podle mě do vztahu učitel–žák rozhodně nepatří.
Vadilo mi také, že když jsem něč nechápala a snažila se zeptat, bylo mi někdy řečeno, že je to vlastně moje vina a že jsem se měla zeptat už v září. Jenže pokud student něč nerozumí, měl by mít možnost se zeptat i později bez toho, aby byl za svou neznalost zesměšňován. Podobné chování jsem navíc nezažila pouze vůči sobě. Jeden ze spolužáků byl například opakovaně označován velmi vulgárními výrazy.
Nechci ale tvrdit, že všichni učitelé na škole jsou špatní. Naopak – na květinářství, autoškolu, angličtinu a češtinu jsem měla učitele, se kterými jsem byla velmi spokojená. Byli ochotní, lidskí a dokázali studentům pomoct. Bohužel pro mě pozitivní zkušenosti s těmito učiteli nedokázaly vyvážit problémy, které jsem měla jinde.
Samostatnou kapitolou jsou praxe. Například začátek praxe v 8 hodin ráno na statku, který se nachází mimo Mělník a ze kterého je potřeba jít ještě přibližně 30 minut pěšky od autobusového nádraží, pro mě byl velmi nepříjemný. Jakmile člověk přišel pozdě, byl z toho velký problém, přestože doprava a docházka na takto vzdálené místo nejsou vždy jednoduché.
Samotný stav statku na mě působil velmi špatně. Prostředí bylo podle mé zkušenosti zanedbané a celkové podmínky mi nepřišly vhodné pro školní praxi. Vadil mi také přístup některých pracovníků a učitelů. I když měl člověk zdravotní nebo fyzické důvody, proč si potřeboval na chvíli sednout, měla jsem pocit, že se od nás očekávalo, že budeme pokračovat v práci za každou cenu. Osobně jsem několikrát potřebovala odpočinek kvůli dlouhodobým problémům s končetinami, ale ani tehdy jsem neměla pocit, že by se k tomu přistupovalo dostatečně lidsky.
Individuální praxe pro mě byla další velmi špatná zkušenost. Měla jsem pocit, že studenti jsou často využíváni hlavně na práci, kterou by jinak někdo musel udělat. Po přechodu do gastronomie jsem si ještě více uvědomila, jak velký rozdíl může být mezi běžnou pracovní praxí a školní praxí, kde má být hlavním cílem především naučit studenta něco nového.
Celkově jsem měla během studia pocit, že se od studentů očekává obrovské množství práce a znalostí, ale ne vždy se jim dostává odpovídající podpory, respektu a normální komunikace. Škola určitě má i dobré učitele a obory, které mohou někomu vyhovovat, ale moje osobní zkušenost byla natolik negativní, že jsem se rozhodla odejít.
Tato recenze je pouze popisem mé vlastní zkušenosti. Každý student může mít školu i jednotlivé učitele úplně jinak a někomu může tento způsob studia vyhovovat. Já osobně jsem se však během studia necítila dobře ani respektovaně a zpětně svého rozhodnutí odejít nelituji.
Špatné, špatné. V prváku VOŠ odešlo během devíti měsíců 92 % lidí, to nejlépe vypovídá o kvalitě výuky. Studium je EXTRÉMNĚ časově náročné, přitom 70 % věcí byste se učit nemuseli. Jako kdyby po vás na Matfyzu chtěli vyjmenovat všechny Přemyslovce. Prostě proč?! No protože můžou. A dávají to studentům moc rádi najevo.
VOŠ, dálková forma Zahradní a krajinné tvorby je zklamání. Některé předměty jsou dobré, ale téměř ve všech musí studenti memorovat obrovské objemy textů, aby je ihned po zkoušce mohli zapomenout. Třetina předmětů by se mohla škrtnout úplně, vůbec nic nepřinášejí a jen kvůli nim končí studenti, kteří jsou nadšení zahradníci a srdcaři, a možná by z nich byli skvělí projektanti nebo realizátoři, ale nezvládnou se našprtat stovky stránek textu zpaměti.
Studium zde pro mě bylo skvělou zkušeností. Jako student jsem si užil nejen krásné prostředí školy, ale také kvalitní výuku a praktické zkušenosti. Ryzlink a Svatovavřinec, které se zde vyrábí, jsou opravdu vynikající a svědčí o vysoké úrovni vinařství. Škola má dlouhou tradici a je nejstarší zahradnickou školou v Čechách. Nabízí nejen vzdělání, ale také krásnou zahradu a prodejnu květin.
Škola udržuje a rozvíjí vazby s institucemi v tuzemsku i v zahraničí, což podporuje rozvoj odborných a sociálních dovedností studentů. Kvalitní zázemí pro praktické vyučování a dobrá spolupráce s různými organizacemi zlepšuje podmínky vzdělávání. I když se zvyšuje neúspěšnost žáků ve společné části maturitní zkoušky, celkově bych školu doporučil všem, kteří mají zájem o zahradnictví a vinařství. I když platové podmínky v oboru nejsou nejlepší, získané zkušenosti a radost z práce s rostlinami za to rozhodně stojí. Na studium vzpomínáme jen v dobrém, což je skvělým důkazem kvality vzdělání, které zde získali.