Charakteristika studijního programu je založena na hlubokém propojení teoretických znalostí s intenzivní praktickou a řemeslnou přípravou, která studenty provází od prvotního nápadu až po finální realizaci trojrozměrného díla. Jádrem výuky je rozvoj prostorové představivosti a schopnosti vnímat a interpretovat svět skrze objem, tvar, strukturu a hmotu. Klíčovým předmětem je bezpochyby modelování, kde se žáci učí pracovat s tvárnými materiály, jako je hlína, a osvojují si základní techniky přidávání a ubírání hmoty, což je fundamentální princip pro veškerou další práci. Na modelování navazuje studium odlévání do sádry či jiných materiálů, což je technologický proces nezbytný pro převod křehkého modelu do trvanlivější podoby. Dalším stěžejním pilířem je kresba, která zde neslouží pouze jako samostatná umělecká disciplína, ale především jako nástroj myšlení, vizuálního záznamu a přípravy pro prostorovou realizaci. Studenti se věnují figurální kresbě pro pochopení anatomie a proporcí lidského těla, kresbě zátiší pro studium kompozice a světla, i technické kresbě pro přesné plánování projektů. Výuka je dále obohacena o specializované dílenské praxe zaměřené na tradiční materiály. Sem patří zejména práce se dřevem, kde se studenti učí řezbářským technikám, poznávají vlastnosti jednotlivých druhů dřevin a způsoby jejich povrchových úprav. Neméně důležitá je práce s kamenem, fyzicky i technicky náročná disciplína vyžadující trpělivost a sílu, kde se žáci seznamují s kamenickými nástroji a postupy od hrubého opracování bloku až po finální leštění povrchu. V některých případech se výuka dotýká i základů práce s kovem, například svařování, tepání či slévání bronzu. Nezbytnou teoretickou oporou jsou dějiny umění, které poskytují studentům kontext, inspiraci a pochopení vývoje uměleckých forem od pravěku po současnost, se zvláštním důrazem na historii a vývoj trojrozměrného umění. Moderní technologie, jako je 3D modelování v počítačových programech a následný 3D tisk, se stále častěji stávají součástí výuky, čímž propojují tradiční řemeslo s digitálními postupy a připravují studenty na požadavky současného trhu. Cílem je tedy vychovat komplexní osobnost, která nejenže dokonale ovládá řemeslo, ale je také schopna samostatného konceptuálního myšlení, kritické reflexe a formulace vlastního uměleckého názoru.
Uplatnění absolventů oboru
Absolventi tohoto oboru mají překvapivě široké a rozmanité možnosti uplatnění, které dalece přesahují představu osamoceného umělce tvořícího ve svém ateliéru. Primární a nejviditelnější cestou je samozřejmě dráha umělce na volné noze, který realizuje vlastní volnou tvorbu, vystavuje v galeriích a účastní se soutěží či sympozií. Mnoho absolventů se však uplatní v oblastech, kde je jejich kombinace kreativního vidění a řemeslné zručnosti vysoce ceněna. Významným sektorem je restaurátorství a památková péče, kde se podílejí na obnově a záchraně historických sochařských děl, štukové výzdoby, architektonických prvků a dalších uměleckořemeslných objektů. Mohou pracovat jako štukatéři, kteří vytvářejí a restaurují ozdobné prvky fasád a interiérů. Velké uplatnění nacházejí v divadelním a filmovém průmyslu, kde jejich dovednosti využívají scénografové a výtvarníci. Zde se podílejí na tvorbě realistických i stylizovaných kulis, vyrábějí unikátní rekvizity, masky, loutky nebo modely pro speciální efekty. Jejich schopnost vytvořit fyzický model podle návrhu je neocenitelná. Další možností je práce v architektonických ateliérech nebo designérských studiích, kde mohou vytvářet architektonické modely budov a urbanistických celků, které slouží pro prezentaci klientům i jako pracovní nástroj pro architekty. V oblasti designu se mohou specializovat na produktový design, tvorbu prototypů, design hraček nebo výrobu unikátních kusů nábytku. Specifickým, ale lukrativním odvětvím je medailérství a tvorba mincí či plaket. Někteří nacházejí uplatnění v uměleckých slévárnách nebo kamenických dílnách jako vysoce kvalifikovaní řemeslníci. S nástupem digitálních technologií se otevírají dveře i do herního průmyslu, kde se mohou podílet na tvorbě 3D modelů postav a prostředí. V neposlední řadě mohou své znalosti a dovednosti předávat dál jako pedagogové na základních uměleckých školách, ve střediscích volného času nebo po doplnění potřebného vzdělání i na středních uměleckých školách.
Platy či mzdy
Příjmové podmínky absolventů jsou mimořádně rozmanité a silně závisí na zvoleném sektoru a formě uplatnění. U umělců na volné noze je příjem velmi nepravidelný a odvíjí se od úspěšnosti v prodeji děl, získávání veřejných i soukromých zakázek, grantů a stipendií. V počátečních fázích kariéry mohou být příjmy spíše skromné, avšak s rostoucí reputací a vybudovaným portfoliem se mohou dostat na výrazně nadprůměrnou úroveň, zejména u realizací pro soukromé sběratele či v rámci velkých architektonických projektů. Absolventi zaměstnaní ve stabilnějších odvětvích, jako je filmový průmysl, divadlo nebo designérská studia, mohou očekávat mzdu, která se pohybuje v závislosti na velikosti a prestiži společnosti, jejich zkušenostech a konkrétní pozici. Specializované a vysoce kvalifikované role, například tvůrce speciálních efektů nebo vedoucí modelářské dílny, bývají finančně ohodnoceny nadprůměrně. V sektoru restaurátorství a památkové péče, zejména ve státních institucích jako jsou muzea, galerie či památkové ústavy, bývá platové ohodnocení spíše stabilní a tabulkové, nemusí však dosahovat výší jako v komerční sféře. U soukromých restaurátorských firem nebo při práci na živnostenský list opět záleží na objemu a náročnosti zakázek. Obecně platí, že finanční úspěch v tomto oboru není zaručen a vyžaduje nejen talent, ale i značnou míru podnikavosti, píle, schopnosti sebeprezentace a budování sítě kontaktů. Kombinace řemeslné zručnosti s digitálními dovednostmi, jako je 3D modelování, může finanční vyhlídky výrazně zlepšit.
Uchazeči
Tento typ studijního oboru je ideální pro jedince, kteří v sobě mají hluboce zakořeněnou potřebu tvořit a materiálně zhmotňovat své myšlenky a představy. Je to člověk s vynikající prostorovou představivostí, který dokáže přemýšlet ve třech rozměrech a vnímat svět kolem sebe nejen vizuálně, ale i hapticky, skrze tvary, objemy a povrchy. Nezbytná je obrovská dávka trpělivosti a vytrvalosti, protože umělecké dílo nevzniká za den a proces tvorby je často plný technických výzev a slepých uliček. Kandidát by měl mít výraznou manuální zručnost, cit pro materiál a smysl pro detail, ale zároveň by se neměl bát fyzické práce a ušpinění. Práce s kamenem či velkými kusy dřeva vyžaduje i určitou fyzickou zdatnost a odolnost. Je to obor pro osobnost, která je zároveň snílkem i precizním řemeslníkem, pro někoho, kdo dokáže hodiny soustředěně pracovat na jednom detailu, ale zároveň neztrácí ze zřetele celkovou koncepci díla. Důležitá je také schopnost kritického myšlení, ochota přijímat konstruktivní kritiku a neustále se učit a experimentovat s novými technikami a materiály. Měl by to být člověk zvídavý, vnímavý ke svému okolí, s hlubokým zájmem o umění, historii a kulturu. Není to cesta pro netrpělivé nebo ty, kteří hledají rychlý a zaručený úspěch. Je to volba pro houževnaté a zapálené jedince, kteří nacházejí uspokojení v samotném tvůrčím procesu a v dialogu s hmotou. Takový student, který v sobě snoubí uměleckou duši s řemeslnou poctivostí, je ideálním kandidátem pro studium oboru Sochařská tvorba.
