Čtyřleté maturitní studium zaměřené na přípravu pro práci ve zdravotnictví představuje komplexní a náročný program, který kombinuje teoretické vzdělávání s intenzivní praktickou přípravou. Cílem je vychovat kvalifikované pracovníky schopné poskytovat základní ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem. Klíčové předměty tvoří pevný základ pro budoucí profesi. Stěžejní je anatomie a fyziologie, která studentům poskytuje detailní znalosti o stavbě a funkci lidského těla, od jednotlivých buněk až po složité orgánové systémy, což je nezbytné pro pochopení podstaty nemocí a účinků léčby. Na tento základ navazuje předmět ošetřovatelství, jenž je jádrem celé přípravy. Zde se studenti učí konkrétním ošetřovatelským postupům, jako je monitorování vitálních funkcí, aplikace obvazů, péče o hygienu pacienta, polohování, prevence proleženin a asistence při různých lékařských výkonech. Neméně důležitá je psychologie a komunikace, která rozvíjí schopnost efektivně a empaticky komunikovat s pacienty různého věku a v různých psychických stavech, s jejich rodinami i s ostatními členy zdravotnického týmu. Studenti se učí zvládat náročné komunikační situace, poskytovat psychickou podporu a budovat důvěru. Nedílnou součástí je i výuka latinského jazyka, který je základem mezinárodní lékařské terminologie a usnadňuje orientaci v odborné dokumentaci. Praktické dovednosti jsou pak cizelovány v předmětu první pomoc, kde se studenti učí rychle a správně reagovat v život ohrožujících situacích. Celé teoretické studium je neustále propojováno s odbornou praxí, která probíhá v reálném prostředí nemocnic, léčeben, domovů pro seniory a dalších zdravotnických zařízení. Během praxe si studenti osvojují nejen technické dovednosti, ale také pracovní návyky, smysl pro zodpovědnost a schopnost pracovat v týmu, což je pro výkon této profese absolutně klíčové. Absolvent je po úspěšném složení maturitní zkoušky připraven vstoupit do praxe jako plnohodnotný člen ošetřovatelského týmu.
Uplatnění absolventů oboru
Absolventi tohoto studijního programu nacházejí široké uplatnění napříč celým spektrem poskytovatelů zdravotní a sociální péče. Jejich kvalifikace je žádaná a flexibilní, což jim otevírá dveře do mnoha různých prostředí. Nejčastějším pracovištěm jsou lůžková oddělení nemocnic, a to jak standardní, tak i jednotky intenzivní péče, kde pracují pod přímým vedením všeobecné sestry. Mohou působit na interních, chirurgických, neurologických, pediatrických či gynekologických odděleních, kde se podílejí na komplexní ošetřovatelské péči, sledují stav pacientů, asistují při převazech, pomáhají s podáváním stravy a léků a vedou nezbytnou dokumentaci. Další významnou oblastí jsou ambulance a specializované ordinace, kde asistují lékařům při vyšetřeních, odebírají biologický materiál, provádějí administrativní činnosti a zajišťují plynulý chod ordinace. Velmi důležitou roli hrají také v zařízeních následné a dlouhodobé péče, jako jsou léčebny pro dlouhodobě nemocné (LDN) nebo hospicová zařízení, kde je kladen mimořádný důraz na trpělivost, empatii a schopnost poskytovat paliativní péči. Stejně tak nacházejí uplatnění v domovech pro seniory a v dalších zařízeních sociálních služeb, kde pečují o klienty s různým stupněm soběstačnosti. Stále více populární se stává práce v agenturách domácí péče, které umožňují pacientům zůstat v jejich přirozeném prostředí. Zde pracovník dojíždí za klienty domů a poskytuje jim potřebnou péči, což vyžaduje vysokou míru samostatnosti a zodpovědnosti. Absolventi se mohou uplatnit i v lázeňských a rehabilitačních zařízeních, kde asistují při provádění léčebných a relaxačních procedur. Díky složené maturitní zkoušce se jim navíc otevírá možnost dalšího vzdělávání na vyšších odborných nebo vysokých školách, kde mohou pokračovat ve studiu a získat kvalifikaci všeobecné sestry, záchranáře, fyzioterapeuta či jiného specialisty.
Platy či mzdy
Mzdové ohodnocení absolventů po nástupu do praxe je ovlivněno řadou faktorů a nelze jej paušalizovat. V zařízeních veřejného sektoru, jako jsou státní a krajské nemocnice, se odměňování řídí platovými tabulkami, které zohledňují dosažené vzdělání a délku praxe. Nástupní plat je tedy na počátku kariéry spíše základní, ale s přibývajícími lety a zkušenostmi postupně roste. Významnou složku celkového příjmu tvoří různé příplatky, které jsou pro práci ve zdravotnictví typické. Jedná se především o příplatky za práci ve směnách, tedy za noční služby, práci o víkendech a ve státní svátky. Tyto složky mzdy mohou výsledný příjem velmi citelně navýšit, neboť provoz ve zdravotnictví se nikdy nezastaví. V soukromém sektoru, například na soukromých klinikách, v ordinacích specialistů nebo v některých sociálních zařízeních, mohou být mzdové podmínky nastaveny individuálně a nemusí se řídit striktními tabulkami. Zde může hrát větší roli dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, specializace pracoviště a jeho finanční možnosti. Obecně platí, že finanční ohodnocení roste s mírou zodpovědnosti, specializací a ochotou dále se vzdělávat. Absolvent, který je aktivní, účastní se kurzů a rozšiřuje si své kompetence, má lepší vyhlídky na kariérní a platový postup. I když počáteční finanční ohodnocení nemusí patřit k nejvyšším, stabilita zaměstnání a jistota uplatnění na trhu práce jsou významnými benefity této profese, přičemž finanční odměna se s nabytými zkušenostmi a loajalitou k zaměstnavateli postupně zlepšuje.
Uchazeči
Tento studijní obor je jako stvořený pro jedince se silně vyvinutým sociálním cítěním, pro které je pomoc druhým přirozenou potřebou a vnitřním posláním. Není to volba pro každého, vyžaduje totiž specifickou kombinaci osobnostních rysů. Zcela zásadní je vysoká míra empatie a soucitu, tedy schopnost vcítit se do situace nemocného, trpícího a zranitelného člověka a jednat s ním s respektem a pochopením. S tím úzce souvisí značná psychická odolnost, protože student a následně i absolvent bude denně konfrontován s lidským utrpením, bolestí a někdy i se smrtí, a musí být schopen tyto situace zpracovat bez vlastního emočního vyhoření. Nezbytná je také dobrá fyzická kondice, jelikož práce často zahrnuje manipulaci s pacienty, dlouhé stání a chůzi během směn. Absolutní nutností je spolehlivost, pečlivost a mimořádný smysl pro zodpovědnost, protože i malá chyba nebo nepozornost může mít pro pacienta vážné následky. Klíčové jsou výborné komunikační dovednosti, a to nejen vůči pacientům, ale i jejich rodinám a kolegům v týmu. Člověk musí umět naslouchat, jasně a srozumitelně předávat informace a zachovat klid i ve vypjatých momentech. Dále je důležitá trpělivost, a to zejména při práci se staršími nebo zmatenými pacienty. Ideální kandidát by měl být týmový hráč, protože zdravotnictví je postaveno na úzké spolupráci mnoha profesí, a zároveň musí být schopen pracovat samostatně a činit rychlá rozhodnutí. Ochota neustále se učit a přizpůsobovat se novým poznatkům a postupům je samozřejmostí, neboť medicína a ošetřovatelství se neustále vyvíjí. V souhrnu je tato profesní dráha ideální volbou pro ty, kdo chtějí pracovat jako Zdravotnický asistent a hledají smysluplnou, i když náročnou práci, v níž je největší odměnou pocit z dobře vykonané pomoci a vědomí, že přispívají ke zlepšení kvality života jiných lidí.
