Tento vysoce specializovaný vzdělávací program je koncipován jako komplexní příprava pro výkon profese v oblasti přednemocniční neodkladné péče a je určen pro absolventy středních škol s maturitou. Studium je intenzivní a klade obrovský důraz na propojení teoretických znalostí s praktickými dovednostmi, které jsou pro záchranu lidského života naprosto klíčové. Klíčovými pilíři teoretické výuky jsou předměty jako anatomie a fyziologie, které poskytují nezbytný základ pro pochopení fungování lidského těla v normě i při patologických stavech, na což navazuje patofyziologie vysvětlující mechanismy vzniku onemocnění. Nezbytnou součástí je hloubková farmakologie, která studenty učí o účincích, dávkování a rizicích léků používaných v urgentní medicíně. Stěžejním předmětem je samotná urgentní medicína a medicína katastrof, kde se studenti učí diagnostickým a terapeutickým postupům u širokého spektra akutních stavů, od infarktů myokardu a cévních mozkových příhod až po těžká traumata, popáleniny či otravy. Velký význam má také psychologie a komunikace, neboť schopnost efektivně a empaticky komunikovat s pacienty v krizové situaci, jejich rodinami i ostatními složkami integrovaného záchranného systému je naprosto esenciální. Dále se vyučuje právo a etika ve zdravotnictví, hygiena a epidemiologie a také specifické oblasti jako gynekologie, porodnictví a pediatrie v kontextu akutních stavů. Praktická výuka je naprosto esenciální a probíhá jak v simulovaných podmínkách ve škole, kde se na moderních modelech a trenažérech nacvičují postupy jako kardiopulmonální resuscitace, zajištění dýchacích cest, aplikace léků, ošetřování ran či imobilizace zlomenin, tak především formou odborné praxe. Ta se odehrává na výjezdových základnách zdravotnických záchranných služeb, na urgentních příjmech nemocnic, anesteziologicko-resuscitačních odděleních (ARO) a jednotkách intenzivní péče (JIP), kde si studenti osvojují reálné dovednosti pod dohledem zkušených profesionálů. Cílem je vychovat samostatně pracujícího odborníka schopného rychle zhodnotit stav pacienta, stanovit pracovní diagnózu a zahájit adekvátní terapii přímo v terénu, často ve velmi náročných a nepředvídatelných podmínkách, včetně získání oprávnění k řízení vozidel s právem přednostní jízdy.
Uplatnění absolventů oboru
Absolventi tohoto náročného oboru nacházejí své primární a nejčastější uplatnění jako členové výjezdových skupin zdravotnických záchranných služeb (ZZS) po celé České republice. Zde pracují v týmech rychlé zdravotnické pomoci (RZP), kde tvoří posádku s řidičem-záchranářem, a jsou plně kompetentní k poskytování neodkladné péče bez přítomnosti lékaře, nebo v systému rychlé lékařské pomoci (RLP) jako partneři lékaře. Jejich pole působnosti je však mnohem širší a neomezuje se pouze na práci v sanitním voze. Velmi žádaní jsou také na odděleních urgentního příjmu v nemocnicích, kde jejich schopnost rychlého třídění (triáže) a prvotního ošetření pacientů přicházejících s akutními problémy je neocenitelná. Další významnou možností je práce na anesteziologicko-resuscitačních odděleních (ARO) nebo na jednotkách intenzivní péče (JIP) různých specializací, kde zúročí své znalosti z intenzivní péče a monitorování životních funkcí. Specializované uplatnění lze nalézt také u Letecké záchranné služby, kde se kombinují medicínské dovednosti s nároky leteckého provozu, což vyžaduje další specifickou přípravu. Někteří absolventi směřují k dalším složkám Integrovaného záchranného systému, jako je Horská služba, Vodní záchranná služba nebo se stávají součástí zdravotnických týmů Armády ČR, Policie ČR či Hasičského záchranného sboru, kde poskytují odbornou péči v specifických a často nebezpečných podmínkách. Své místo nacházejí i na zdravotnických operačních střediscích, kde jako operátoři tísňové linky 155 přijímají hovory, poskytují po telefonu instrukce k první pomoci (tzv. telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace) a koordinují výjezdy záchranářských posádek. V neposlední řadě se mohou věnovat edukativní činnosti jako lektoři kurzů první pomoci pro laickou i odbornou veřejnost, nebo působit v soukromých zdravotnických zařízeních zajišťujících například zdravotnický dozor na sportovních či kulturních akcích.
Platy či mzdy
Platové ohodnocení odborníků v tomto segmentu zdravotnictví je obecně nadprůměrné v rámci nelékařských zdravotnických profesí, což odráží vysokou míru odpovědnosti, psychické i fyzické zátěže a nutnost neustálého vzdělávání. V státním a veřejném sektoru, typicky u krajských záchranných služeb a ve státních nemocnicích, se odměňování řídí platovými tabulkami a příslušnými nařízeními vlády, které zohledňují dosažené vzdělání, délku praxe a zařazení do platové třídy. Základní plat je tak postupem času navyšován s přibývajícími lety praxe. Významnou složku celkového příjmu však tvoří příplatky, které jsou nedílnou součástí této profese. Jedná se především o příplatky za práci ve směnách, o víkendech, svátcích a za noční služby, které mohou tvořit nezanedbatelnou část měsíční mzdy. Dále je k platu připočítáván osobní příplatek, který ohodnocuje kvalitu a náročnost vykonávané práce, a případné další odměny. V soukromém sektoru, například u soukromých záchranných služeb nebo ve firmách poskytujících zdravotnické asistence, mohou být mzdové podmínky smluvní a lišit se v závislosti na zaměstnavateli, regionu a konkrétní pracovní náplni. Celkově lze konstatovat, že finanční ohodnocení odpovídá náročnosti a společenské důležitosti profese a je v porovnání s jinými zdravotnickými obory na vyšší odborné úrovni konkurenceschopné, přičemž celková výše příjmu je silně závislá na objemu odsloužených směn a specifických služeb.
Uchazeči
Tento typ studia je určen pro jedince se specifickým souborem osobnostních vlastností a předpokladů, neboť samotné znalosti a dovednosti bez správného mentálního nastavení nestačí. Naprosto klíčová je vysoká psychická odolnost a schopnost zachovat chladnou hlavu a efektivně jednat pod extrémním tlakem a ve stresových situacích, které jsou na denním pořádku. Uchazeč musí být schopen rychlého a správného rozhodování, často s omezeným množstvím informací a v časové tísni, kdy na jeho úsudku závisí lidský život. Nezbytná je také vysoká míra empatie a vynikající komunikační schopnosti pro jednání s pacienty, kteří jsou často vystrašení, trpí bolestí, a také s jejich blízkými. Tuto empatii však musí doprovázet profesionální odstup, aby emoce nebránily racionálnímu a efektivnímu zásahu. Obor vyžaduje silný smysl pro zodpovědnost, spolehlivost a schopnost pracovat v malém týmu, kde je vzájemná důvěra a spolupráce naprosto zásadní. Po fyzické stránce je nutná dobrá kondice a síla, jelikož práce často zahrnuje manipulaci s pacienty a těžkým vybavením v různých, někdy těžko přístupných, terénech a za každého počasí. Dále je důležitá manuální zručnost pro provádění precizních zákroků. V neposlední řadě je to obor pro lidi s vnitřní motivací pomáhat druhým a s ochotou a potřebou celoživotního vzdělávání, protože medicína se neustále vyvíjí a je nutné držet krok s novými postupy a poznatky. Studium je tak ideální volbou pro lidi, kteří hledají dynamickou, smysluplnou a adrenalinovou práci, kde žádné dva dny nejsou stejné, a kteří jsou připraveni na nároky, jež s sebou nese profese Diplomovaný zdravotnický záchranář.
