Charakteristika tohoto středoškolského učebního oboru spočívá v komplexní přípravě studentů na profesionální péči o vodní ekosystémy a chov vodních organismů, přičemž důraz je kladen na propojení teoretických znalostí s intenzivní praktickou výukou. Studenti se během tříletého studia seznamují s celým spektrem činností, které jsou nezbytné pro správu rybničních soustav, pstruhových hospodářství, speciálních rybochovných zařízení i volných vod. Klíčovým teoretickým základem jsou předměty jako biologie ryb, kde se podrobně probírá anatomie, fyziologie, etologie a systematika sladkovodních i některých mořských druhů. Neméně důležitá je hydrobiologie a hydrochemie, které studentům poskytují znalosti o vodním prostředí, jeho chemickém složení, kvalitě vody, a o organismech tvořících potravní řetězec, což je zásadní pro udržení zdravého a produktivního ekosystému. Výuka zahrnuje také základy zoologie a botaniky, aby absolventi rozuměli širším ekologickým souvislostem a interakcím v krajině. Praktická část výuky je dominantní a probíhá přímo v terénu na školních nebo partnerských rybnících a rybochovných zařízeních. Zde se žáci učí všem praktickým dovednostem od A do Z. Patří sem například manipulace s rybí násadou, techniky odlovu pomocí sítí a dalšího náčiní, třídění ryb podle velikosti a druhu, jejich správné přikrmování s ohledem na roční období a vývojové stádium, a také prevence a léčba nemocí ryb. Získávají také technické dovednosti spojené s obsluhou a údržbou specifické techniky, jako jsou lodě, traktory s příslušenstvím, krmné vozy, aerační zařízení či čerpadla. Velký důraz je kladen na údržbu a opravy rybničních děl, tedy hrází, výpustních zařízení a břehových opevnění, což vyžaduje i základní stavební a zámečnické dovednosti. Součástí studia je i technologie zpracování ryb, která zahrnuje postupy od usmrcení přes kuchání, filetování až po různé způsoby konzervace jako uzení či mražení, čímž se absolventi připravují i na finální fázi produkce. Nedílnou součástí vzdělávání je i legislativa, zejména znalost zákona o rybářství a vodního zákona, aby byli schopni jednat v souladu s platnými předpisy, vést potřebnou evidenci a rozumět povolovacím procesům. Ekonomické předměty je učí základům podnikání, marketingu a prodeje, aby byli schopni nejen ryby vyprodukovat, ale také je úspěšně prodat a zajistit ekonomickou rentabilitu chovu. Cílem je vychovat odborníka, který je schopen samostatně řídit menší rybniční hospodářství nebo se kvalifikovaně podílet na chodu velkého rybářského podniku.
Uplatnění absolventů oboru
Absolventi nacházejí široké uplatnění napříč celým sektorem vodního hospodářství a produkce sladkovodních živočichů, přičemž jejich praktické dovednosti a odborné znalosti jsou na trhu práce velmi ceněny. Nejtypičtější pracovní pozicí je rybniční hospodář nebo baštýř na rybničních soustavách, kde zodpovídá za komplexní péči o svěřené rybníky, plánování obsádky, organizaci výlovů a řízení podřízených pracovníků. Mohou se také specializovat na chov lososovitých ryb a pracovat jako pstruhaři na sádkách a specializovaných farmách. Další významnou možností je zaměstnání ve velkých rybářských podnicích, jako jsou například ty v jižních nebo východních Čechách, kde mohou působit na různých pozicích od dělnických profesí při výlovech a údržbě až po střední management. Uplatnění nacházejí také v líhních, kde se starají o umělý výtěr, inkubaci jiker a odchov nejmladších stádií plůdku, což je vysoce specializovaná a zodpovědná práce. Mnoho absolventů směřuje do zpracoven ryb, kde využijí své znalosti z technologie zpracování a podílejí se na výrobě rybích produktů pro maloobchodní sítě a gastronomii. Významným zaměstnavatelem jsou také státní podniky Povodí, kde se podílejí na údržbě a správě vodních toků, monitoringu kvality vody a rybích přechodů. Své místo mohou najít i v rámci Českého nebo Moravského rybářského svazu, kde se starají o zarybňování sportovních revírů, organizaci rybářských závodů nebo působí jako členové rybářské stráže, dohlížející na dodržování pravidel sportovního rybolovu. Někteří absolventi se rozhodnou pro dráhu soukromého podnikatele a založí si vlastní malou farmu zaměřenou například na chov tržních ryb, okrasných druhů pro zahradní jezírka nebo produkci nástražních rybek. Další možností je práce v prodejnách rybářských potřeb, kde díky svým odborným znalostem dokáží kvalifikovaně poradit zákazníkům. S další praxí a případným doplňkovým vzděláním mohou působit i jako technici ve výzkumných ústavech zaměřených na hydrobiologii a akvakulturu nebo jako referenti na odborech životního prostředí městských a krajských úřadů.
Platy či mzdy
Platové a mzdové podmínky absolventů jsou značně variabilní a odvíjejí se od řady faktorů, jako je region, velikost a zaměření zaměstnavatele, konkrétní pracovní pozice a především úroveň zkušeností a převzaté odpovědnosti. Nástupní ohodnocení čerstvého absolventa bez praxe na dělnické pozici je obvykle srovnatelné s jinými řemeslnými či zemědělskými profesemi. S rostoucí praxí, získáváním zkušeností a prokázáním spolehlivosti a odbornosti však mzda zpravidla citelně roste. Výrazný finanční posun nastává při přechodu na pozice s větší odpovědností, jako je vedoucí sádky, baštýř nebo rybniční hospodář, kde ohodnocení již výrazně převyšuje průměr v zemědělském sektoru. Velké rybářské podniky a státní organizace, jako jsou podniky Povodí, obvykle nabízejí stabilnější platové podmínky, tarifní stupně a řadu zaměstnaneckých benefitů. Naopak u menších soukromých farem může být ohodnocení více závislé na ekonomickém úspěchu firmy v dané sezóně, ale zároveň může nabízet větší flexibilitu a podíl na zisku. Je nutné zdůraznit, že finanční ohodnocení často reflektuje nejen odbornost, ale i vysokou fyzickou náročnost, práci v nepříznivých povětrnostních podmínkách a časovou flexibilitu, zejména během klíčových období, jako jsou jarní nasazování a podzimní výlovy, kdy jsou běžné přesčasy a práce o víkendech, které bývají adekvátně finančně kompenzovány. K základní mzdě je také nutné připočítat velmi časté a hodnotné nefinanční benefity, které jsou pro tento sektor typické, jako je například poskytnutí služebního bytu přímo na baště, služební automobil, telefon a především naturální deputát ve formě ryb, což může představovat významnou úsporu pro rodinný rozpočet.
Uchazeči
Tento typ studia je ideální volbou pro specifický typ osobnosti, která v sobě snoubí hluboký a upřímný vztah k přírodě, vodě a živým tvorům. Uchazeč by měl být člověk, kterému nevadí trávit většinu času venku, a to za jakéhokoliv počasí – v letním horku, podzimních plískanicích i zimním mrazu. Nezbytným předpokladem je dobrá fyzická kondice, odolnost a manuální zručnost, protože práce často vyžaduje zvedání těžkých břemen, brodění ve vodě a obsluhu techniky. Stejně důležitá je však i trpělivost a pozorovací talent, neboť péče o živé organismy a vodní ekosystém je dlouhodobý proces, kde se výsledky neprojeví okamžitě a je třeba umět rozpoznat i drobné změny v chování ryb nebo kvalitě vody. Kandidát by měl být zodpovědný a spolehlivý, protože na jeho rozhodnutích závisí zdraví a život tisíců živých tvorů i stav svěřeného majetku. Měl by být schopen pracovat jak samostatně, kdy například sám objíždí a kontroluje rybníky, tak efektivně fungovat v týmu během náročných a koordinovaných akcí, jako jsou výlovy. Technické myšlení a alespoň základní schopnost poradit si s drobnými opravami strojů a zařízení je velkou výhodou. Lhostejnost k životnímu prostředí je vyloučena; naopak, cit pro ekologickou rovnováhu a touha o ni pečovat je klíčová. Velkým plusem, i když ne nutnou podmínkou, je, pokud je uchazeč sám sportovním rybářem, protože pak má k oboru přirozený a osobní vztah. Celkově lze říci, že je to cesta pro lidi, kteří nehledají pohodlnou práci v kanceláři, ale smysluplné životní poslání spojené s tradicí a každodenním kontaktem s přírodou, což dokonale naplňuje profil, pro který je určen učební obor Rybář.
