Tento specializovaný řemeslný a umělecký obor se zaměřuje na vysoce precizní a esteticky náročnou práci s ušlechtilými kovy ve formě tenkých fólií, které se aplikují na nejrůznější podklady, jako je dřevo, štuk, kov, kámen, papír či plátno. Studium je postaveno na dokonalém propojení teoretických znalostí a intenzivního praktického výcviku, kde je kladen maximální důraz na detail, trpělivost a historickou věrnost postupů. Mezi klíčové teoretické předměty patří dějiny umění, které studentům poskytují nezbytný kontext pro práci na historických artefaktech a učí je rozeznávat stylová období a jejich specifické techniky a ornamentiku. Neméně důležitá je technologie, kde se žáci seznamují s vlastnostmi materiálů, a to jak podkladových, tak samotných kovových plátků, lepidel, laků a patin. Zásadní je i výuka chemie, jež objasňuje reakce mezi jednotlivými vrstvami, procesy stárnutí a degradace materiálů a pomáhá při volbě správných postupů pro konzervaci a restaurování. Výtvarná příprava, zahrnující kresbu, modelování a nauku o písmu, rozvíjí u studentů estetické cítění, cit pro kompozici a tvar a schopnost navrhovat či rekonstruovat chybějící části dekoru. Těžištěm výuky je však odborný výcvik v dílnách, kde si studenti osvojují širokou škálu manuálních dovedností. Učí se dokonalé přípravě podkladů, což je absolutní základ pro kvalitní výsledek, ať už jde o tradiční křídové a klihové grunty, nebo modernější materiály. Zvládnou techniky nanášení polimentu, speciální hlinkové vrstvy, která umožňuje následné leštění zlata do vysokého lesku. Samotné pokládání křehkých kovových plátků, ať už pravého zlata, stříbra, nebo levnějších kovů jako je metal, vyžaduje extrémní zručnost, klidnou ruku a práci v bezprašném prostředí. Studenti se učí různé techniky zlacení, jako je leštění achátem pro dosažení zrcadlového lesku, nebo matné zlacení na mixtion, které se používá na méně exponované či členitější povrchy. Důležitou součástí je také umění patinování a tónování, kterým se novým povrchům dodává vzhled starého, historicky opotřebovaného materiálu, aby nově restaurované části přirozeně splynuly s původním originálem. Absolventi rovněž získávají dovednosti v oblasti rámování, paspartování a základních restaurátorských a konzervátorských zásahů, které jim umožňují komplexní péči o umělecká díla.
Uplatnění absolventů oboru
Uplatnění absolventů je překvapivě široké a nachází se na pomezí uměleckého řemesla, restaurování a dekoratérství. Mnozí nacházejí práci jako restaurátoři nebo konzervátoři ve státních i soukromých institucích, jako jsou národní památkové ústavy, muzea, galerie, archivy a knihovny, kde se podílejí na záchraně a obnově kulturního dědictví. Mohou se specializovat například na restaurování zlacených rámů historických obrazů, polychromovaných dřevěných soch, barokních oltářů, kazetových stropů, historického nábytku ze zámeckých interiérů či vzácných knižních vazeb a iluminací. Další významnou oblastí je práce v soukromých restaurátorských a uměleckořemeslných ateliérech a dílnách, které přijímají zakázky od církví, sběratelů umění, starožitníků i soukromých osob. Velká část absolventů se osamostatní a pracuje na volné noze jako OSVČ, což jim umožňuje flexibilitu a přímý kontakt se zákazníky, avšak vyžaduje i obchodní dovednosti. Své dovednosti mohou uplatnit i v oblasti interiérového designu a architektury, kde se podílejí na realizaci luxusních povrchových úprav, zlacení štukových výzdob, říms nebo jiných dekorativních prvků v historických i moderních budovách. Specifické uplatnění nacházejí také v divadelních a filmových dílnách, kde vytvářejí a upravují kulisy, rekvizity a kostýmy, aby co nejvěrněji odpovídaly požadované historické epoše nebo uměleckému záměru. V neposlední řadě se mohou věnovat špičkovému uměleckému rámařství, které vyžaduje nejen technickou zručnost, ale i hluboké estetické cítění pro vhodné doplnění adjustovaného díla.
Platy či mzdy
Finanční ohodnocení v této profesi je velmi variabilní a jeho výše závisí na celé řadě faktorů. Nelze stanovit jednotné platové tabulky, protože podmínky se dramaticky liší podle typu zaměstnání a úrovně zkušeností. V institucionálním sektoru, jako jsou muzea nebo památkové ústavy, bývá odměňování zpravidla stabilní a řídí se platovými třídami a tarify pro pracovníky v kultuře, což může pro začínajícího absolventa znamenat spíše nižší až průměrný příjem, který je však vyvážen jistotou zaměstnání a přístupem k unikátním projektům. Naopak v soukromém sektoru a zejména při práci na volné noze je potenciál příjmů výrazně vyšší, avšak spojený s nepravidelností zakázek a nutností aktivně si hledat práci. Finanční ohodnocení zde přímo závisí na reputaci, kvalitě odvedené práce, rozsahu a složitosti zakázky a také na platební schopnosti klienta. Renomovaný specialista s bohatým portfoliem a dlouholetou praxí, který pracuje na rozsáhlé obnově významné kulturní památky, může dosáhnout vysoce nadprůměrných příjmů, které odrážejí unikátnost jeho dovedností a hodnotu zachraňovaného díla. Mzda roste s nabytými zkušenostmi, specializací na konkrétní techniky či období a schopností vést vlastní projekty. Začínající absolvent musí počítat s tím, že si své jméno a klientelu bude budovat postupně a jeho počáteční příjmy budou skromnější.
Uchazeči
Tento typ studia je ideální pro jedince, kteří v sobě snoubí výtvarné nadání s mimořádnou trpělivostí a pečlivostí. Je vhodný pro lidi s klidnou povahou, kteří dokáží dlouhé hodiny soustředěně pracovat na jemných detailech a nevadí jim tichá, téměř meditativní práce v ateliéru. Nezbytná je vynikající jemná motorika, stabilní ruka a velmi dobrý zrak. Budoucí student by měl mít hluboký zájem o historii, umění a tradiční řemeslné postupy. Musí být schopen nejen precizně kopírovat a napodobovat historické techniky, ale také mít cit pro materiál a schopnost kreativně řešit nečekané problémy, které se při restaurování často objevují. Není to obor pro netrpělivé a dynamické osobnosti toužící po rychlých výsledcích a neustálé akci. Naopak, studijní obor Umělecký pozlacovač je vhodný pro ty, kteří hledají smysluplnou, tichou a tvůrčí práci s hmatatelnými a trvalými výsledky, jež přispívají k zachování krásy a kulturního dědictví pro budoucí generace.