Studium tohoto řemeslného oboru je založeno na hlubokém propojení tradičních rukodělných technik s výtvarným cítěním a technickým myšlením. Žáci se učí přetvářet surový, chladný kov v umělecky hodnotné a zároveň funkční předměty. Základem všeho je zvládnutí práce s ohněm a kovem, což vyžaduje nejen fyzickou sílu, ale především cit pro materiál a správné načasování. Během studia si studenti osvojí širokou škálu dovedností od základního ručního a strojního obrábění kovů, jako je řezání, pilování, vrtání a broušení, až po vysoce specializované kovářské a pasířské techniky. Klíčovou součástí výuky je volné ruční kování, při kterém se žáci učí tvarovat žhavý materiál údery kladiva na kovadlině, protahovat ho, pěchovat, osazovat, prosekávat a ohýbat. Důraz je kladen na pochopení plasticity oceli a dalších kovů při různých teplotách. Další významnou oblastí je svařování, a to jak tradiční kovářské svařování v ohni, tak moderní metody jako svařování elektrickým obloukem nebo plamenem, které jsou nezbytné pro spojování složitějších konstrukcí. Studenti se také detailně seznámí s pasířskými technikami, které zahrnují práci s plechy z barevných kovů, jako je měď, mosaz nebo bronz. Učí se je stříhat, tvarovat, tepat do nich reliéfy metodou repoussé, cizelovat jemné detaily a spojovat je nýtováním či pájením. Nedílnou součástí vzdělávání jsou teoretické předměty, které poskytují nezbytný kontext a hlubší porozumění řemeslu. Technologie materiálů se zabývá vlastnostmi jednotlivých kovů a slitin, jejich chováním při tepelném zpracování a způsoby povrchových úprav, jako je patinování, černění, zlacení nebo leštění, které dodávají výrobkům finální estetický vzhled a chrání je před korozí. Technické kreslení učí studenty číst a vytvářet výrobní dokumentaci, což je klíčové pro realizaci návrhů a pro komunikaci s architekty či designéry. Stejně důležitá je výtvarná příprava, kde se rozvíjí kreativita, smysl pro kompozici, tvar a proporce. Žáci se učí kreslit, modelovat a navrhovat vlastní výrobky. Dějiny umění a řemesla jim pak poskytují inspiraci a povědomí o historických slozích od gotiky přes baroko a secesi až po moderní trendy, což je zásadní pro restaurování historických památek i pro tvorbu v současném kontextu. Cílem je vychovat komplexního řemeslníka, který nejen dokonale ovládá techniky, ale dokáže také sám navrhnout, nakreslit a zhotovit originální dílo s vysokou uměleckou i řemeslnou hodnotou.
Uplatnění absolventů oboru
Absolventi tohoto oboru mají velmi široké a flexibilní možnosti uplatnění na trhu práce, neboť jejich dovednosti jsou žádané v mnoha odvětvích, kde se klade důraz na kvalitu, originalitu a řemeslnou zručnost. Mnoho z nich se rozhodne pro dráhu samostatného podnikatele a založí si vlastní umělecko-kovářskou dílnu. Jako živnostníci mohou přijímat zakázky přímo od soukromých klientů, architektů, designérů nebo stavebních firem. V této roli realizují například unikátní kované brány, ploty, zábradlí pro schodiště a balkony, okenní mříže nebo exkluzivní kovový nábytek a interiérové doplňky jako svítidla, lustry, krbové náčiní a dekorativní plastiky. Další významnou oblastí je restaurování a památková péče. Absolventi se mohou specializovat na opravy a rekonstrukce historických kovových prvků na hradech, zámcích, kostelech a jiných památkově chráněných objektech. Tato práce vyžaduje nejen dokonalé zvládnutí dobových technik, ale také hluboké znalosti z dějin umění a citlivý přístup k historickému materiálu. Mohou být zaměstnáni ve specializovaných restaurátorských ateliérech, národních památkových ústavech nebo pracovat jako externí specialisté pro tyto instituce. Uplatnění nacházejí také ve větších zámečnických a kovovýrobních firmách, které se zaměřují na zakázkovou výrobu luxusních a atypických prvků pro moderní architekturu. Zde mohou zastávat pozici vedoucího dílny, specialisty na uměleckořemeslné práce nebo designéra kovových konstrukcí. Jejich schopnost kombinovat technické znalosti s výtvarným cítěním je v tomto segmentu vysoce ceněna. Specifické uplatnění nabízí divadelní, filmový a televizní průmysl, kde se mohou podílet na výrobě kulis, rekvizit, historických zbraní a zbrojí. Práce pro filmové produkce nebo divadelní scény je často velmi kreativní a dynamická. Dále se mohou uplatnit jako mistři odborného výcviku na středních odborných školách a učilištích, kde předávají své znalosti a zkušenosti dalším generacím řemeslníků. Někteří absolventi se věnují čistě volné umělecké tvorbě a stávají se sochaři pracujícími s kovem, jejichž díla jsou vystavována v galeriích nebo umisťována do veřejného prostoru.
Platy či mzdy
Platové a mzdové podmínky absolventů jsou značně variabilní a odvíjejí se od mnoha faktorů, jako je forma zaměstnání, region, úroveň zkušeností, specializace a především reputace. Nástupní plat zaměstnance v běžné kovovýrobní nebo zámečnické firmě se obvykle pohybuje na úrovni průměrných mezd v řemeslných oborech. S rostoucí praxí a prokázanou kvalitou práce však jeho finanční ohodnocení znatelně stoupá, zvláště pokud se specializuje na náročnější uměleckořemeslné zakázky. V sektoru restaurování a památkové péče bývá finanční ohodnocení často nadprůměrné, jelikož se jedná o vysoce specializovanou a zodpovědnou práci, kde je počet kvalifikovaných odborníků omezený. Zde cena práce reflektuje nejen řemeslnou náročnost, ale i nutnost hlubokých historických a technologických znalostí. Zcela odlišná je situace u samostatně výdělečně činných řemeslníků. Jejich příjmy nejsou limitovány tabulkovými platy, ale odvíjejí se od objemu a charakteru zakázek, které si dokáží zajistit. Zpočátku mohou jejich příjmy být nestabilní a závislé na budování klientské sítě a dobrého jména. Avšak úspěšný a renomovaný umělecký kovář či pasíř, který je vyhledáván architekty a náročnými soukromými investory pro svůj unikátní styl a precizní provedení, může dosáhnout vysoce nadstandardních příjmů. Cena jeho díla se pak nepočítá pouze na základě spotřebovaného materiálu a odpracovaných hodin, ale odráží především uměleckou hodnotu, originalitu a exkluzivitu, podobně jako u jiných uměleckých profesí. Finanční úspěch je zde přímo úměrný talentu, píli, podnikatelskému duchu a schopnosti svou práci kvalitně prezentovat a prodat. Obecně platí, že ti nejlepší v oboru, ať už jako zaměstnanci ve špičkových firmách nebo jako nezávislí tvůrci, patří k nejlépe hodnoceným řemeslníkům na trhu.
Uchazeči
Tento studijní obor je vhodný pro jedince, kteří v sobě snoubí několik zdánlivě protichůdných vlastností. Je ideální pro člověka s výrazným výtvarným talentem, kreativitou a prostorovou představivostí, který má zároveň kladný vztah k technice a fyzické práci. Uchazeč by měl být manuálně zručný, trpělivý a pečlivý, protože práce s kovem vyžaduje jak hrubou sílu při kování, tak jemnou motoriku při finálních úpravách a cizelování detailů. Nezbytná je dobrá fyzická kondice a odolnost, neboť práce ve výhni je fyzicky náročná a probíhá v často prašném a hlučném prostředí. Důležitý je smysl pro detail a estetické cítění, schopnost vnímat harmonii tvarů, proporcí a materiálů. Kandidát by měl mít zájem o historii, zejména o dějiny umění a architektury, což mu pomůže pochopit kontext a styly, ve kterých bude tvořit nebo které bude restaurovat. Zároveň by neměl postrádat technické myšlení a schopnost přenést dvourozměrný návrh z papíru do trojrozměrného objektu. Schopnost pracovat samostatně, soustředěně a s velkou dávkou vytrvalosti je klíčová, protože realizace jednoho díla může trvat týdny i měsíce. Není to obor pro netrpělivé lidi hledající rychlé výsledky. Ve své podstatě je obor Umělecký kovář a zámečník pasíř – 8251H01 určen pro tvůrčí a houževnatou osobnost, která se nebojí ušpinit si ruce, má v sobě pokoru k tradičnímu řemeslu a zároveň touhu vtisknout neživému kovu život a duši.
