Vzdělávací program s dvouletou přípravou je koncipován primárně pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a zaměřuje se na osvojení základních, avšak naprosto klíčových manuálních dovedností a teoretických znalostí potřebných pro práci s kovy a dalšími technickými materiály. Těžiště výuky spočívá v praktické části, tedy v odborném výcviku, který zabírá podstatnou část studijního času a odehrává se v reálném prostředí školních dílen, které simulují provoz ve skutečných firmách. Zde se studenti krok za krokem učí základním operacím ručního zpracování kovů, jako je precizní pilování, řezání, stříhání plechů, sekání, rovnání, ohýbání a vrtání. Postupně si osvojují také základy strojního obrábění na konvenčních strojích, především na soustruzích a frézkách, kde se učí upínat obrobky i nástroje, nastavovat řezné podmínky a provádět jednoduché operace typu soustružení válcových a čelních ploch nebo frézování rovin. Neméně důležitou součástí je nácvik montážních a demontážních prací, při kterých se studenti učí sestavovat jednoduché mechanismy a celky podle technické dokumentace, což rozvíjí jejich prostorovou představivost a smysl pro detail. Vzdělávání zahrnuje i úvod do metod spojování materiálů, typicky základy svařování plamenem či elektrickým obloukem, a také se seznamují s různými druhy spojovacího materiálu, jako jsou šrouby, nýty a kolíky. Teoretická výuka je úzce provázána s praxí a soustředí se na předměty jako Technologie, kde se žáci učí o vlastnostech technických materiálů, zejména ocelí, litin a neželezných kovů, o principech jednotlivých výrobních metod a o nástrojích a měřidlech, která se v praxi používají. Dalším stěžejním předmětem je Technické kreslení, jehož cílem je naučit studenty číst a správně interpretovat výrobní výkresy, rozumět kótám, tolerancím, značkám pro jakost povrchu a schematickým zobrazením, což je naprosto nezbytná dovednost pro jakoukoliv práci ve výrobě. Absolventi se tak stávají kvalifikovanými pracovníky schopnými samostatně vykonávat jednoduché úkony v oblasti kovovýroby, přičemž důraz je kladen na pečlivost, dodržování pracovních postupů a především na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Uplatnění absolventů oboru
Absolventi nacházejí široké spektrum uplatnění především v malých, středních i velkých průmyslových podnicích zaměřených na výrobu strojů a zařízení, v automobilovém průmyslu, v opravárenství, údržbě a v různých kovodělných a zámečnických dílnách. Konkrétní pracovní pozice jsou velmi rozmanité a přímo navazují na získané dovednosti. Velmi často začínají na pozici dělníka ve strojírenské výrobě, kde vykonávají pomocné a přípravné práce, jako je dělení materiálu, odjehlování výrobků, příprava pracoviště nebo manipulace s materiálem. S nabytými zkušenostmi se mohou posunout na pozici obsluhy jednoduchých kovoobráběcích strojů, kde samostatně obsluhují vrtačky, brusky, lisy nebo základní typy soustruhů a frézek, na kterých vyrábějí nenáročné součásti v sériové výrobě. Další velmi častou rolí je pozice montážního dělníka, kde absolventi sestavují jednotlivé díly do větších funkčních celků, ať už se jedná o části strojů, komponenty pro automobilový průmysl nebo kovové konstrukce. Jejich schopnost číst technické výkresy je zde klíčová. Uplatní se rovněž jako provozní zámečníci nebo pracovníci údržby ve výrobních závodech, kde jejich úkolem je provádění běžných oprav, údržby a seřizování strojního vybavení, výměna opotřebených dílů a zajišťování plynulého chodu výroby. Díky základům svařování mohou najít práci jako pomocní svářeči, kteří provádějí stehování nebo svařování méně exponovaných a nenáročných spojů. Příkladem může být práce v podniku vyrábějícím zemědělskou techniku, kde se absolvent podílí na sestavování rámů a montáži jednotlivých komponent, nebo v servisní dílně, kde provádí demontáž a opravy poškozených mechanických částí. Jejich flexibilita a osvojení si základů řemesla z nich činí cenné a univerzální pracovníky pro jakýkoliv provoz, kde se pracuje s kovem.
Platy či mzdy
Mzdové ohodnocení absolventů těchto profesí je na počátku jejich kariéry obvykle na základní úrovni, která odpovídá nástupním platům pro manuálně pracující v průmyslovém sektoru. Počáteční odměna je často srovnatelná s minimální či zaručenou mzdou dané pracovní třídy a slouží jako odrazový můstek. Nicméně finanční perspektiva je výrazně pozitivní a má zřetelný růstový potenciál, který je přímo úměrný několika klíčovým faktorům. S rostoucí délkou praxe, kdy si pracovník osvojí firemní postupy, zrychlí své pracovní tempo a prokáže spolehlivost a kvalitu odvedené práce, jeho finanční ohodnocení systematicky stoupá. Velmi významnou roli hraje ochota a schopnost dalšího vzdělávání a specializace. Například získání plnohodnotného svářečského průkazu, absolvování kurzu pro obsluhu CNC strojů nebo jeřábnického či vazačského oprávnění může vést ke skokovému navýšení mzdy a přesunu na lépe placenou pozici. Výše odměny je také silně ovlivněna regionem, kdy v oblastech s vysokou koncentrací průmyslových podniků a nedostatkem kvalifikovaných sil bývají platy obecně vyšší. Dalšími faktory jsou velikost a ekonomická síla zaměstnavatele, jeho zaměření a ochota pracovníka přijímat směnný provoz, práci přesčas nebo plnit náročnější úkoly, což se promítá do různých příplatků a bonusů. Celkově lze říci, že zatímco nástupní plat je skromný, poctivý a zručný pracovník, který je ochotný se učit, si může v horizontu několika let vypracovat na pozici s velmi solidním a stabilním příjmem, který v mnoha případech dosahuje a někdy i převyšuje průměrnou mzdu v daném odvětví.
Uchazeči
Tento typ vzdělání a následné profesní dráhy je ideální volbou pro mladé lidi, kteří jsou především prakticky a manuálně založení. Klíčovou vlastností je manuální zručnost, cit pro detail a dobrá koordinace pohybů rukou a očí. Je určen pro jedince, kteří nacházejí uspokojení v konkrétní, hmatatelné práci, jejíž výsledek mohou vidět a osahat si ho. Důležitá je také trpělivost a pečlivost, protože práce s kovem často vyžaduje přesné měření, dodržování stanovených rozměrů a postupů, kde i malá odchylka může znamenat znehodnocení výrobku. Kandidát by měl mít alespoň základní technické myšlení a zájem o to, jak věci fungují, neměl by se bát strojů a techniky. Vzhledem k charakteru práce, která často probíhá ve stoje, zahrnuje manipulaci s těžšími břemeny a vyžaduje fyzickou sílu, je předpokladem také dobrá fyzická kondice a celkové zdraví. Neméně podstatný je smysl pro zodpovědnost a dodržování bezpečnostních předpisů, protože práce se stroji a materiály s sebou nese určitá rizika a je nutné k ní přistupovat s maximální obezřetností. Není to obor pro ty, kteří preferují sedavé zaměstnání, abstraktní teoretickou práci nebo kancelářské prostředí. Naopak je to skvělá příležitost pro ty, kteří rádi tvoří rukama, jsou pyšní na dobře odvedené řemeslo a hledají stabilní uplatnění v reálném výrobním světě. Pro mladé lidi s těmito vlastnostmi, kteří preferují konkrétní výsledky své práce před teoretickým bádáním, představuje studium oboru Strojírenské práce ideální startovní čáru pro úspěšnou profesní dráhu.
