Studium na taneční konzervatoři zaměřené na moderní a výrazové formy je komplexní a vysoce náročnou přípravou, která klade stejný důraz na rozvoj technické zdatnosti, uměleckého projevu i teoretických znalostí. Nejedná se o pouhý kroužek, ale o plnohodnotné středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou a absolutoriem, které připravuje studenty na profesionální uměleckou dráhu. Jádro výuky tvoří praktické taneční předměty, které zabírají největší část rozvrhu. Klíčovou a nepostradatelnou složkou je technika klasického tance, která poskytuje studentům pevný fyzický základ, správné držení těla, sílu, flexibilitu a disciplínu, jež jsou nezbytné pro zvládnutí jakéhokoliv jiného tanečního stylu. Na tento základ navazuje široké spektrum technik moderního a současného tance, kde se studenti seznamují s různými metodikami a pohybovými principy, jako jsou například techniky Marthy Graham, José Limóna, Merce Cunninghama či principy floorworku, kontaktní improvizace a releasových technik. Cílem je, aby si student osvojil různorodý pohybový slovník a dokázal své tělo vědomě a efektivně používat. Dalším důležitým prvkem je lidový tanec, který rozvíjí rytmické cítění, koordinaci, partnerskou spolupráci a seznamuje studenty s kulturním dědictvím. Stranou nezůstává ani improvizace a choreografická tvorba, kde se studenti učí nejen interpretovat cizí díla, ale také tvořit vlastní pohybové sekvence a krátké choreografie, čímž rozvíjejí svou kreativitu, představivost a schopnost umělecké výpovědi. Praktickou výuku doplňuje robustní teoretický blok. Předměty jako anatomie a fyziologie jsou naprosto zásadní pro pochopení fungování lidského těla, prevenci zranění a optimalizaci tréninku. Dějiny tance, hudby a umění poskytují studentům nezbytný kulturní a historický kontext, učí je chápat umění v širších souvislostech a analyzovat umělecká díla. Hudební nauka prohlubuje jejich muzikalitu, schopnost vnímat a interpretovat rytmus, melodii a dynamiku hudebního doprovodu. Nedílnou součástí studia je také pravidelná scénická praxe, kde si studenti osvojují jevištní dovednosti, učí se pracovat s prostorem, světlem a publikem a získávají neocenitelné zkušenosti prostřednictvím účasti na školních představeních, klauzurách a veřejných projektech. Studium tak formuje nejen technicky vybaveného tanečníka, ale všestrannou uměleckou osobnost s hlubokým vhledem do teorie i praxe svého oboru.
Uplatnění absolventů oboru
Absolventi nacházejí uplatnění na překvapivě široké škále pozic, které dalece přesahují představu pouhého výkonného umělce v tanečním souboru. Primární a nejčastější cestou je samozřejmě dráha profesionálního tanečníka a interpreta v různých typech uměleckých těles. Může se jednat o angažmá v baletních či tanečních souborech velkých kamenných divadel, jako jsou národní divadla nebo městská divadla s vlastním tanečním ansámblem. Stále větší význam však nabývá nezávislá scéna, kde absolventi působí jako tanečníci v menších, projektově zaměřených souborech, které se často věnují experimentálnějším formám a autorské tvorbě. Zkušenější a kreativně zaměření absolventi se mohou profilovat jako choreografové, ať už na volné noze, nebo jako rezidenční tvůrci pro konkrétní soubory, a vytvářet tak vlastní taneční díla. Další velmi významnou a stabilní cestou je pedagogická činnost. Absolventi jsou plně kvalifikováni pro výuku tance na základních uměleckých školách, v soukromých tanečních studiích, domech dětí a mládeže či jako vedoucí zájmových kroužků. Mohou se specializovat na výuku dětí, mládeže i dospělých a předávat tak své znalosti a vášeň dalším generacím. Jejich hluboké porozumění tělu a pohybu je vysoce ceněno i v příbuzných scénických oborech. Nacházejí uplatnění jako pohyboví poradci v činoherních divadlech, spolupracují s herci na pohybové složce role, nebo se sami stávají herci, zejména v muzikálech a inscenacích fyzického divadla, kde je taneční průprava obrovskou výhodou. Jejich dovednosti jsou žádané také v komerční sféře – při natáčení reklam, videoklipů, filmů nebo při tvorbě pohybových performancí pro firemní akce, eventy a módní přehlídky. Někteří se vydávají cestou dalšího vzdělávání na vysokých školách, například na pražské AMU či brněnské JAMU, kde mohou dále rozvíjet své dovednosti v oborech choreografie, taneční pedagogiky, taneční vědy či nonverbálního divadla. Absolutorium jim také otevírá dveře k profesím, jako je umělecký manažer, produkční v oblasti performing arts, taneční kritik či teoretik.
Platy či mzdy
Platové a mzdové podmínky absolventů jsou mimořádně rozmanité a nelze je jednoduše paušalizovat, neboť se odvíjejí od velkého množství proměnlivých faktorů. Výše příjmu je zásadně ovlivněna formou pracovního úvazku a typem zaměstnavatele. Tanečníci, kteří získají stálé angažmá v repertoárovém divadle zřizovaném státem, krajem či městem, mají obvykle stabilní, ale tabulkově vymezený příjem, který je srovnatelný s jinými platy ve veřejném sektoru a roste s délkou praxe. Naopak umělci působící na volné noze, tedy jako OSVČ, pracují na bázi jednotlivých projektů a jejich příjem je tvořen honoráři za konkrétní inscenace, workshopy či komerční zakázky. Mohou tak dosáhnout na výrazně vyšší odměny za jednotlivé práce, avšak čelí mnohem větší finanční nejistotě, obdobími bez příjmu mezi projekty a nutnosti neustále aktivně vyhledávat nové příležitosti. Významnou roli hraje také region, přičemž finanční ohodnocení a počet pracovních příležitostí bývá zpravidla vyšší v Praze a dalších velkých městech s koncentrací divadel a kulturních institucí. Klíčovým faktorem je samozřejmě také renomé, zkušenosti a portfolio samotného umělce – uznávaný choreograf nebo tanečník s mezinárodními zkušenostmi si může říct o podstatně vyšší honorář než začínající absolvent. Mnoho umělců navíc kombinuje několik zdrojů příjmů: mohou mít částečný úvazek jako pedagog na ZUŠ, zároveň tančit v nezávislém souboru a příležitostně si přivydělat účinkováním v reklamě. Finanční ohodnocení v komerčním sektoru (reklama, eventy) bývá často výrazně vyšší než v umělecké sféře, ale jedná se o nárazovou a méně stabilní práci. Obecně platí, že tato profesní dráha vyžaduje nejen talent, ale i podnikavost a schopnost se finančně zajistit v systému, který je často založen na grantech, dotacích a projektovém financování.
Uchazeči
Tento typ studia je určen pro velmi specifický typ osobnosti, u které se musí harmonicky snoubit výjimečné fyzické předpoklady s neobyčejně pevnou vůlí, psychickou odolností a hlubokou vnitřní motivací. Ideální uchazeč by měl disponovat přirozeným pohybovým nadáním, které se projevuje koordinací, elegancí a lehkostí pohybu, a zároveň vrozeným rytmickým cítěním a vysokou mírou muzikality. Samotný talent však nestačí, nezbytná je také nadprůměrná fyzická kondice, flexibilita a síla. Klíčovou vlastností je obrovská míra disciplíny, pracovitosti a trpělivosti, protože studium i následná profese vyžadují každodenní, systematický a často bolestivý trénink a neustálou práci na sobě. Je to obor pro jedince, kteří jsou schopni sebekritiky, umí přijímat konstruktivní zpětnou vazbu a mají touhu se neustále zlepšovat. Důležitá je také kreativita, fantazie, představivost a silná touha po uměleckém sebevyjádření, protože tanec je formou komunikace beze slov. Uchazeč by měl být osobností, která je schopna a ochotna podřídit svůj životní styl náročnému tréninkovému a tvůrčímu procesu. Vzhledem k časté práci v kolektivu je nutná také schopnost spolupráce, komunikativnost a empatie. Není to studium pro ty, kteří hledají snadnou cestu nebo jen koníček; je to volba pro vášnivé jedince, kteří vnímají pohyb jako své životní poslání, nejautentičtější formu komunikace a jsou připraveni obětovat svému snu maximum, což je pravou esencí oboru Současný tanec.
