Tento studijní směr představuje komplexní a interdisciplinární přípravu zaměřenou na pochopení složitých vztahů mezi živými organismy a jejich prostředím, včetně zásadního vlivu lidské činnosti. Nejedná se o úzce specializované studium, ale o široce koncipovaný program, který propojuje poznatky z přírodních, technických i společenskovědních disciplín, aby absolventi dokázali vnímat environmentální problematiku v co nejširších souvislostech. Základním stavebním kamenem je hluboké studium biologie, které se větví na botaniku, zoologii, mikrobiologii a hydrobiologii, a chemie, jež se zaměřuje především na analytické metody pro zjišťování znečišťujících látek ve vodě, půdě a ovzduší a na anorganickou a organickou chemii pro pochopení koloběhu látek. Klíčovou roli hraje také geologie a geografie, které studentům poskytují vhled do procesů formujících zemský povrch a krajinu. Vedle těchto přírodovědných základů je kladen velký důraz na praktické a aplikované předměty. Studenti se učí principy monitoringu jednotlivých složek životního prostředí, což zahrnuje techniky odběru vzorků v terénu a jejich následnou analýzu v laboratoři. Osvojují si práci s geografickými informačními systémy (GIS), které jsou dnes nepostradatelným nástrojem pro analýzu prostorových dat, modelování šíření znečištění nebo plánování krajiny. Důležitou součástí výuky je také odpadové hospodářství, kde se studenti seznamují s legislativou, technologiemi třídění, recyklace, kompostování i energetického využití odpadů. Neméně podstatná je oblast ochrany přírody a krajiny, která zahrnuje znalosti o chráněných územích, ochraně druhů a managementu cenných lokalit. Výuka je doplněna o základy práva a legislativy v oblasti životního prostředí, což absolventům umožňuje orientovat se v platných zákonech, normách a povoleních, a také o environmentální ekonomii, která jim pomáhá chápat ekonomické nástroje používané v ochraně prostředí. Důraz je kladen na rozvoj dovedností jako je kritické myšlení, schopnost řešit komplexní problémy, samostatně vyhledávat a zpracovávat informace a prezentovat výsledky své práce, a to jak v týmu, tak individuálně. Časté jsou terénní cvičení, exkurze a praktická výuka, které propojují teoretické znalosti s reálnou praxí.
Uplatnění absolventů oboru
Absolventi tohoto studijního směru nacházejí uplatnění napříč celým spektrem trhu práce, a to jak ve veřejném, tak v soukromém i neziskovém sektoru, jelikož environmentální agenda se stává stále důležitější součástí fungování celé společnosti. Ve státní a veřejné správě mohou působit jako referenti odborů životního prostředí na městských, obecních či krajských úřadech, kde se podílejí na výkonu státní správy v oblastech jako je ochrana ovzduší, vodní hospodářství, odpadové hospodářství nebo ochrana přírody a krajiny. Další významnou možností je práce pro specializované státní instituce, jako je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), správy národních parků a chráněných krajinných oblastí, Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), kde mohou pracovat jako inspektoři kontrolující dodržování environmentální legislativy, nebo pro státní podniky Povodí, kde se zabývají správou vodních toků a vodohospodářskou problematikou. V soukromém sektoru je poptávka po těchto odbornících stále silnější. Velké výrobní podniky i menší firmy potřebují environmentální specialisty nebo manažery, jejichž úkolem je zajišťovat soulad provozu s legislativou, spravovat agendu odpadů a emisí, implementovat a udržovat systémy environmentálního managementu (např. ISO 14001) nebo komunikovat s úřady. Mohou se také uplatnit v konzultačních a projektových firmách, které se specializují na zpracování posudků vlivu na životní prostředí (EIA, SEA), ekologických auditů, sanací starých ekologických zátěží nebo na poradenství v oblasti udržitelného rozvoje a ESG. Další pracovní pozice se nacházejí v laboratořích zaměřených na analýzu vzorků vody, půdy, odpadů či ovzduší, v recyklačních a sanačních firmách, v sektoru obnovitelných zdrojů energie nebo ve firmách zabývajících se technologiemi pro čištění odpadních vod a vzduchu. V neziskovém sektoru mohou absolventi pracovat jako projektoví manažeři v ekologických organizacích, koordinátoři kampaní, lektoři environmentální výchovy ve střediscích ekologické výchovy nebo jako odborní pracovníci hájící veřejné zájmy v oblasti ochrany přírody.
Platy či mzdy
Platové a mzdové podmínky absolventů se výrazně liší v závislosti na sektoru, konkrétní pozici, regionu a nabytých zkušenostech. Nástupní platy čerstvých absolventů bez praxe jsou obecně spíše skromnější, zejména ve veřejném a neziskovém sektoru, kde je odměňování často vázáno na tarifní tabulky a rozpočtové možnosti organizace. Ve státní správě je finanční ohodnocení na počátečních pozicích spíše podprůměrné, avšak nabízí stabilitu a s postupem času a nabíráním praxe postupný, i když pomalejší, platový růst. Naopak soukromý sektor nabízí výrazně vyšší finanční potenciál. Již na juniorských pozicích ve výrobních podnicích nebo konzultačních firmách bývá mzdové ohodnocení vyšší než ve veřejné sféře a s rostoucími zkušenostmi, specializací a odpovědností může plat velmi citelně růst. Obzvláště dobře ohodnoceni bývají specialisté v žádaných oblastech, jako je posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), management nebezpečných odpadů, implementace ESG strategií nebo specialisté na sanace ekologických zátěží. Nejvyššího finančního ohodnocení dosahují zkušení manažeři s komplexní znalostí legislativy a technologií, kteří nesou odpovědnost za environmentální výkon celé firmy. Lze tedy konstatovat, že zatímco veřejný sektor nabízí jistotu a postupný růst, soukromá sféra poskytuje příležitost k výrazně dynamičtějšímu a vyššímu finančnímu ohodnocení, které je však podmíněno vysokou mírou odbornosti, odpovědnosti a často i flexibilitou.
Uchazeči
Tento typ studia je ideální pro jedince, kteří mají hluboký a upřímný vztah k přírodě a zajímají se o fungování ekosystémů, ale zároveň je jejich zájem podložen racionálním a analytickým uvažováním. Není to obor pro snílky, kteří chtějí pouze trávit čas v lese, ale pro lidi, kteří chtějí aktivně a systematicky přispívat k řešení environmentálních problémů. Vhodný kandidát by měl být zvídavý, trpělivý a pečlivý, protože práce často vyžaduje detailní pozorování, sběr dat a precizní laboratorní práci. Měl by mít schopnost vidět věci v souvislostech, propojovat informace z různých disciplín a kriticky myslet. Důležitá je také určitá míra fyzické zdatnosti a odolnosti, neboť studium i následná praxe často zahrnují práci v terénu za jakéhokoliv počasí. Zároveň by se takový člověk neměl bát administrativní práce, čtení zákonů a vyhlášek a práce s počítačem, jelikož „papírování“ a analýza dat tvoří podstatnou část mnoha profesí v tomto odvětví. Silný smysl pro spravedlnost, etiku a odpovědnost vůči životnímu prostředí i společnosti je téměř nezbytností. Je to tedy cesta pro osobnosti, které jsou nejen milovníky přírody, ale také pragmatickými řešiteli problémů, dobrými komunikátory a týmovými hráči, kteří chtějí svou prací zanechat pozitivní stopu, což z nich činí ideální adepty pro studijní obor Ekologie a životní prostředí.
