Studium tohoto uměleckého zaměření představuje komplexní a vysoce náročnou přípravu pro profesionální dráhu, která klade mimořádné požadavky na fyzickou i psychickou zdatnost studenta. Jádrem výuky je intenzivní praktický trénink, který probíhá denně a tvoří největší část rozvrhu. Studenti se systematicky věnují několika klíčovým technikám, které jim poskytují všestranný základ pro budoucí uplatnění. Základním pilířem je klasická technika, často označovaná jako balet, která rozvíjí sílu, flexibilitu, správné držení těla, koordinaci a preciznost projevu. Na ni navazují moderní a současné techniky, jež studentům otevírají svět volnějšího, expresivnějšího a individuálnějšího vyjádření, často s důrazem na práci s podlahou, dechem a gravitací. Nedílnou součástí je také studium lidových a charakterových forem, které obohacuje projev o rytmickou rozmanitost, temperament a schopnost ztvárnit specifické národní nebo sociální charaktery. Praktickou výuku doplňují předměty jako akrobacie, jež zvyšuje obratnost a rozšiřuje repertoár možných prvků, a improvizace, která podporuje kreativitu, spontaneitu a schopnost tvořit v reálném čase. Tento praktický dril je neoddělitelně spjat s teoretickým vzděláním. Klíčové jsou předměty jako anatomie a fyziologie, kde se studenti učí rozumět svému tělu jako nástroji, chápat principy jeho fungování a především předcházet zraněním. Hudební nauka a dějiny hudby jim poskytují nezbytný základ pro interpretaci hudebního doprovodu, porozumění rytmu, melodii a struktuře skladby. Dějiny umění a specificky historie jevištního projevu pak zasazují jejich dovednosti do širšího kulturního a historického kontextu. Často je součástí studia i herecká výchova, která pomáhá rozvíjet jevištní přítomnost, výraz a schopnost komunikovat s divákem nejen tělem, ale i mimikou a vnitřním prožitkem. Cílem je vychovat nejen technicky zdatného interpreta, ale komplexní uměleckou osobnost schopnou vnímat, tvořit a interpretovat umělecká díla na profesionální úrovni.
Uplatnění absolventů oboru
Absolventi tohoto oboru mají široké, byť vysoce konkurenční, možnosti uplatnění napříč celým spektrem scénického umění. Nejtradičnější cestou je angažmá v profesionálních souborech kamenných divadel, ať už se jedná o baletní sbory velkých národních divadel, operních domů nebo menších regionálních scén. Zde se mohou uplatnit jako členové sboru a postupem času se vypracovat na pozice s menšími či většími sólovými úkoly, případně až na post sólisty. Stále rostoucí význam má však nezávislá scéna a soubory zaměřené na současné nebo alternativní formy pohybového divadla. V těchto souborech se často očekává větší míra tvůrčí spoluúčasti a schopnost improvizace. Další významnou oblastí uplatnění jsou muzikálové a operetní produkce, kde je pohybová složka klíčovou součástí celkového jevištního tvaru. Umělci se zde uplatňují v takzvaných company, kde kombinují své specifické dovednosti se zpěvem a herectvím. Mimo divadelní prkna nacházejí uplatnění jako performeři na různých komerčních i nekomerčních akcích, módních přehlídkách, v hudebních videoklipech nebo v televizních a filmových projektech vyžadujících pohybové specialisty. Neméně důležitá je pedagogická dráha. Absolventi mohou působit jako učitelé v základních uměleckých školách, soukromých studiích, vést zájmové kroužky pro děti i dospělé nebo působit jako lektoři na workshopech. S další praxí a zkušenostmi se otevírá cesta k choreografické tvorbě, a to nejen pro specializované soubory, ale také pro činoherní inscenace, opery či eventy. Mnoho absolventů také pokračuje ve studiu na vysokých uměleckých školách, jako jsou AMU v Praze nebo JAMU v Brně, kde si dále prohlubují své vzdělání a specializují se na interpretaci, choreografii, pedagogiku nebo teorii.
Platy či mzdy
Finanční ohodnocení v tomto oboru je mimořádně variabilní a nelze ho paušalizovat. Výše příjmů se dramaticky liší v závislosti na sektoru, typu úvazku, úrovni zkušeností a prestiži umělce či instituce. V případě angažmá v kamenných divadlech, která jsou příspěvkovými organizacemi státu, kraje či města, se mzda řídí platovými tabulkami pro pracovníky v kultuře. Tyto příjmy jsou pravidelné a stabilní, ale zejména na začátku kariéry se pohybují spíše v nižších hladinách celostátního průměru. S rostoucími zkušenostmi a postupem na sólové pozice se mzdové ohodnocení zvyšuje. Zcela odlišná situace panuje na nezávislé scéně a u umělců na volné noze. Zde jsou příjmy nepravidelné a odvíjejí se od konkrétních projektů. Honoráře za jednotlivá představení, komerční vystoupení nebo účinkování v muzikálu mohou být sice v součtu vyšší než plat ve stálém angažmá, ale umělec čelí období bez práce a musí si sám hradit sociální a zdravotní pojištění. Příjmy zde přímo závisí na poptávce, reputaci a schopnosti získávat nové zakázky. U pedagogické činnosti se platové podmínky také liší. V základních uměleckých školách se opět řídí tabulkami pro pedagogické pracovníky, zatímco v soukromém sektoru závisí na ceníku daného studia, počtu klientů a vytíženosti lektora. U choreografů se honoráře odvíjejí od rozsahu a prestiže daného projektu; odměna za choreografii pro malé nezávislé divadlo bude řádově odlišná od honoráře za celovečerní muzikálovou produkci. Obecně platí, že finanční jistota není hlavní motivací pro vstup do tohoto odvětví.
Uchazeči
Tento typ studia je určen pro velmi specifický okruh jedinců, u nichž se musí snoubit několik klíčových vlastností a předpokladů. Nezbytným základem je výrazné pohybové nadání, přirozená muzikalita, cit pro rytmus a vynikající fyzické dispozice, které zahrnují flexibilitu, sílu, koordinaci a vytrvalost. Samotný talent však zdaleka nestačí. Naprosto zásadní je enormní míra sebekázně, pracovitosti a vnitřní motivace. Student musí být připraven na každodenní fyzickou dřinu, která je často bolestivá a psychicky vyčerpávající. Musí být schopen přijímat konstruktivní, ale i velmi přímou kritiku, neustále na sobě pracovat a překonávat vlastní limity. Psychická odolnost je stejně důležitá jako fyzická kondice; schopnost vyrovnat se s neúspěchem, konkurencí a obrovským tlakem na výkon je pro přežití v oboru klíčová. Dále je nutná vysoká míra kreativity a představivosti, schopnost vcítit se do role a interpretovat nejen choreografické kroky, ale i emoce a myšlenky. Jelikož většina práce probíhá v kolektivu, je nezbytný smysl pro týmovou spolupráci, spolehlivost a respekt k ostatním členům souboru i k autoritám, jako je choreograf či režisér. Není to obor pro lidi, kteří hledají pohodlí, rychlý úspěch nebo vysokou finanční jistotu. Je to životní cesta pro ty, kdo mají hlubokou, neochvějnou vášeň pro jevištní umění a jsou ochotni mu obětovat téměř vše. Proto je tento obor ideální volbou pro ty, jejichž životní vášní a posláním je právě umělecký Tanec.
