Jméno: Gymnázium F. X. Šaldy, Liberec, příspěvková organizace
Adresa: Partyzánská 530/3, Liberec – Liberec XI-Růžodol I, 46001
Typ školy: Veřejná
Web: www.gfxs.cz
Gymnázium F. X. Šaldy je nejstarším českým gymnáziem v Liberci, poskytuje všeobecné vzdělání, v posledních dvou letech studia mají žáci zaměřit se více na předměty, které je zajímají a své znalosti prohloubit a připravit se tak lépe na přijímací řízení na VŠ. Gymnázium nabízí možnost dvojjazyčné formy studia – kombinace českého a německého jazyka, po úspěšném absolvování žáci obdrží české i německé maturitní vysvědčení. Předměty v německém jazyce vyučují kvalifikovaní učitelé z Německa. Od roku 1991 na škole působí pěvecký sbor Cum decore. Kromě pěveckého sboru se mohou studenti účastnit dalších volno-časových aktivit, například debatního, počítačového, keramického či sportovního kroužku. Každoročně škola pořádá vyhlášení cen pro nejúspěšnější studenty „Šaldovy voči“.
Obory:
- 79-43-K/61 Dvojjazyčné gymnázium (vhodné pro žáky 7. tříd ZŠ)
- 79-41-K/81 Gymnázium (vhodné pro žáky 5. tříd ZŠ)
- 79-41-K/41 Gymnázium
Délka studia:
- 4 roky, 6 let, 8 let
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Nějaká ta pozitiva na začátek: hodně volitených předmětů ve vyšších ročnících, fajn jídelna, cesta do Chorvatska ve 3. ročníku, stejnak lyžák. Možnost účastnit se všemožných mimoškolních olympiád, nebo sportovních akcí. Poměrně prostorná a funkční budova (okrem jednoho průchodu kde je zima, ale má se myslím, zateplovat), venkovní hřiště. Pár velmi kvalitních učitelů, kteří si dávají záležet na tom, co a jak vyučují i na vzájemném respektu se studenty. Škola je vyhlášená, takže je schopná nabrat šikovné studenty a díky tomu a tomu, že většinově se s dětmi a studenty zachází s nevhodným nátlakem, tak produkuje výsledky. Takže na vysokou se odsud dostanete bez problémů (i když vás budou celou dobu studia strašit, že neuděláte maturitu, vejška je hrozně složitá a není garantovaný, že ji zvládneme a budeme na gympl ještě jednou vzpomínat fakt v dobrém, protože už to bude jenom a jenom horší a jak se vlastně nemáme skvělě tady, na gymplu).
Ale za jakou cenu se dostanete pohodlně na vejšku? Studenti jsou pravidelně ponižováni, uráženi, málokdo se zde cítí dobře, – pokud, tak díky spolužákům a kolektivu, nebo nějaké výjimce profesorovi, ale systém školy se jinam snaží docela o opak. Tělocvikáři balí studentky, další tělocvikářka má v kabinetu vystavené prázdné lahve od tvrdého a na hodinách byla vícerokrát opilá. Informatikář je explicitně sexistický vůči studentkám hlavně nižšího gymnázia, proti starším už se asi bojí, mně řekl v sedmé třídě, že vypadám jako špatná uklízečka, kvůli tomu, jak jsem měla zavázaný drdol. Němčinářka nutí studenty, kteří se očividně necítí dobře mluvit o svém psychickém stavu pravidelně před celou třídou, možná to i myslí dobře, ale sdělovat svojí třídě německy, proč máte deprese fakt není vono (nutno říct, že byly i situace, kde dobře fungovala a někoho např. uklidnila). Chemikářka, která vysvětluje dětem, že kdo nebude v životě užívat chemii v práci je úplně k ničemu a společenské obory jsou výmysl a nesmysl – jak pedagogické. Druhá chemikářka, která nechává lidi počítat celou hodinu před tabulí, ideálně příklady, které v testu měly špatně a neví, jak je vypočítat, ideálně pokud daný student brečí. Matikářka, která všem primánkům (tedy 11 letým dětem) nasází každoročně samé pětky, aby si „zvykli, že už nebudou dostávat jednička jen tak a nejsou nejrychtřejší, i když na základce možná byly“. Jiný informatikář, který učí práci se softwary, které jsou tak staré, že nejdou nainstalovat ani na Windows desítky. Dějepisář, který jedné třídě pravidelně říká, že to s nima není aspoň zas tak hrozný, jako se třídou paralelní, „ty jsou totiž úplně mimo/marný“.
Místo cyklistického kurzu vás vezmou na biologicko-fyzikálně-chemický výjezd, ani ten jeden tejden zábavy a stmelování se prostě konat nebude.
Německá třída maturující pravidelně ve zhruba 20 dětem, i když plná třída na začátku byla 30 členná, protože dané oddělení je opravdu náročné až nemožné bez psychické újmy, dělat totiž opravdu skoro dva gymply najendou (český a německý, na konci jsou i dvě maturity) není v podstatě možné. Tohle je střední, ne vysoká, tady nemá jít k maturitě pouze dvě třetiny dětí z dané třídy.
Ale hlavně? To, že se rozhodně nemáte na koho obrátit, pokud se něco děje. Oficálně existuje studijní poradce pro nižší a vyšší gympl. Na nižším jsem se bála cokoliv říct, i když to měl na starosti fajn učitel. Pro vyšší gympl to dělala učitelka, které se většina studentů dost bála a dost se jí vyhýbala, dost často křičela, obviňovala, vysvětlovala nám, jak ví, jak věichni podvádíme atd.
Nikdo nechce slyšet váš názor, ani ředitel, ani zástupce/zástupkyně, očekává se že budete držet hubu a krok. Pokud už si někdo dovolí třeba kritizovat některé věci, tak se mu vysvětlí, že to fakt dělat nemá, ale jako mockrát jsem to neviděla, protože se studenti bojí (což v pubertě a před ní není tak divné – panuje tu jednoznačné mocenské postavení, já jsem se třeba bála, že neodmaturuju z matiky, kdybych kritizovala některé části průběhu příprav maturitního plesu). Nechodili nám žádné feedback formuláře, nikdo moc nezjišťoval, jak se máme ve škole, jak co funguje, ale vícero lidí vtipně zmiňovalo, „že ta septima je každej rok nějaká hrozně přešlá, taková tichá, neaktivní. Že vypadáme všichni úplně hotový.“ A že by se někdo zamyslel nad tím, že pokud je to tak každej rok, možná to bude mít nějakej důvod?
To ve mně budilo fakt beznaděj, že to ty učitelé vidí, ale že to nikoho nezajímá, nikdo se ani nezeptá.
Gymnázium má tři oddělení. Osmileté, čtyřleté a poté šestileté německé oddělení na kterém jsem já. Vřele doporučuji hlavně kvůli dvojjazyčné nabídce předmětů a učitlů. Hlavním plusem pro mne byli němečtí učitelé, kteří vždy rádi pomohli a byli všemu otevření. Co mně nejvíce vadilo bylo německé vedení školy, které se ale naštěstí bude od příštího šk. roku měnit.
Kvalita výuky nejlíp v republice.