⭐ Vložené recenze

1. Přemýšlím teď hodně nad ScioŠkolou Olomouc a sbírám si své vlastní pocity a dojmy, co z toho všeho mám. Je to pro mě takový zvláštní, ale vlastně hodně lákavý svět, úplně jiný než co pamatuji ze školy. Mám pocit, že tam opravdu jde o to, aby se děti cítily dobře a učily se s radostí. Žádné klasické známkování, žádný stres z písemek a zkoušení před celou třídou – to je pro mě osobně obrovské plus. Zdá se mi, že děti tam nejsou pod takovým tlakem, což se mi líbí. Líbí se mi ta myšlenka, že se učí hlavně na projektech, že si děti samy hledají informace a přemýšlí. Není to jen o biflování nazpaměť, ale spíš o tom, aby pochopily, proč se něco učí a jak to můžou použít. Kolikrát jsem si říkala, že by taková škola bývala bývala super i pro mě, když jsem jako malá seděla u tabule a nudila se. Vnímám to tak, že se tam snaží, aby se děti učily s chutí a nebyly pasivní. Nebylo to tak, že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas, ale že se opravdu snaží, aby to děti bavilo. Ale někdy si zase říkám, jestli to není až moc volné. Připadá mi, že pro některé děti to může být docela výzva, udržet si tu vnitřní motivaci, když není ten vnější tlak. Přece jen, občas potřebují tu ruku, která je trochu popostrčí, nebo jasnější hranice. Neříkám, že se tam nic nedělá, to vůbec, ale ten přístup k učení je prostě hodně jiný a chce to asi i určitý typ dítěte. Mám takový pocit, že se tam hodně sází na samostatnost a zodpovědnost dětí, což je skvělé, ale ne každé dítě je na to hned připravené. Co se týče komunikace, mám pocit, že je to taková dvoustranná mince. Na jednu stranu mi přijde, že se snaží být otevření a chtějí s rodiči mluvit. Ale občas mi zase připadá, že to je spíš o tom, že oni řeknou svůj názor a to je všechno. Možná je to jen můj dojem, ale někdy mi chybí taková ta jasná struktura, co a jak. Jako by se pořád tak trochu hledalo. Není to chaos, to ne, ale prostě to není ta pevná ruka, co znám z klasických škol. Občas jsem se zarazila nad některými organizačními věcmi, jako by to nebylo úplně dotažené. Na druhou stranu, ta atmosféra, co z toho cítím, je prostě super. Je to takové bezpečné prostředí, kde se děti nebojí mluvit, ptát se a vyjadřovat se. Nikdo tam na ně prý nekřičí, necítí se šikanované, to je pro mě hrozně důležité. A ty děti tam vypadají šťastně, to je to hlavní, co od školy chci. Pro mě je klíčové, aby se tam cítily v bezpečí a rády tam chodily. Celkově mám pocit, že je to hodně dopředu, že se tam snaží o moderní a smysluplné vzdělávání. Ale zároveň to není pro každého, ať už z pohledu dítěte nebo i rodiče. Je to prostě úplně jiný svět, než na co jsem zvyklá, a má to své obrovské plusy, hlavně v tom, jak se tam k dětem přistupuje. Ale zároveň se v tom občas najdou takové ty otazníky ohledně organizace a jestli je to ta pravá cesta pro každé dítě, aby se neztratilo v té svobodě a mělo dostatečnou podporu.

   Přidat reakci