Jméno: Meruzalka-Montessori mateřská škola a základní škola v Jihlavě
Adresa: Havlíčkova 5628/26, Jihlava, 58601
Typ školy: Soukromá
Meruzalka – Montessori mateřská škola a základní škola v Jihlavě, o.p.s., nabízí vzdělávání v souladu s Montessori pedagogikou od předškolního věku až po základní vzdělání. Mateřská škola se zaměřuje na individuální přístup k dětem, podporu jejich samostatnosti a rozvoj schopností prostřednictvím speciálně připraveného prostředí a didaktických pomůcek. Základní škola pokračuje v tomto přístupu, doplněném o klasické vzdělávací prvky dle RVP ZV. Škola klade důraz na rozvoj samostatného učení, kritického myšlení a spolupráce. Vyučuje se český jazyk a literatura, matematika, přírodovědné předměty, hudební výchova, výtvarná výchova a tělesná výchova. K dispozici je školní družina. Součástí školy je školní zahrada. Škola je organizována jako obecně prospěšná společnost. Nabízí individuální přístup k žákům s ohledem na jejich specifické potřeby. Bližší informace o pedagogickém programu a organizaci výuky je možné získat na webových stránkách školy nebo osobní návštěvou.
Další informace:
- IČO: 29354391
- Školu najdete ve městě či obci Jihlava, okres/obvod Jihlava, Kraj Vysočina.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Na Meruzalka-Montessori MŠ a ZŠ v Jihlavě mi vždycky imponoval ten jejich individuální přístup. Vypadalo to, že tam děti mají velký prostor pro vlastní tempo a mohou si dost samy vybírat, čemu se zrovna věnují. To mi přišlo jako ohromná výhoda. Učení prý probíhá hodně prakticky, s pomůckami, nebylo to jen o sezení v lavici a poslouchání. Panovala tam celkově příjemná a bezpečná atmosféra, kde se děti cítily dobře, což jsem považovala za klíčové. Jenže to není pro každého. Vnímala jsem, že volnost klade velké nároky na sebekázeň, což někomu zkrátka chybělo. Některým dětem pak chyběly pevnější hranice nebo přímé vedení, a část třídy se tak občas jen nudila a čekala na zvonění. Nebylo to sice žádné peklo, ale prostě se to nemusí hodit každému. Ohledně komunikace jsem měla dojem, že ačkoliv snaha byla, někteří se necítili úplně v obraze nebo jejich připomínky nebyly vždy vyslyšeny. Kolikrát bylo potřeba se hodně aktivně zajímat. Často se také zmiňovaly obavy z přechodu na jinou školu a jestli děti nebudou mít mezery, nebo zda nejsou příliš zvyklé na ten svůj styl a klid.