
Jméno: Základní škola a mateřská škola Dlouhá Ves
Adresa: Dlouhá Ves 107, 34201
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Web: https://www.zsdlouhaves.cz
Základní škola a mateřská škola Dlouhá Ves je příspěvková organizace poskytující vzdělávání v Dlouhé Vsi. Škola nabízí základní vzdělávání pro žáky 1. – 9. ročníku a předškolní vzdělávání v mateřské škole. Vyučovací proces probíhá dle platných rámcových vzdělávacích programů. Součástí školy je školní družina zajišťující odpolední péči o žáky. Škola se snaží o individuální přístup k žákům a vytváření přívětivého prostředí pro jejich vzdělávání a rozvoj. Nabízí různé zájmové kroužky a spolupracuje s místní komunitou. K dispozici je školní jídelna, která zajišťuje stravování žáků i zaměstnanců. Škola disponuje moderními učebnami a výukovými pomůckami. Informace o přijímacím řízení a dalších aktuálních událostech jsou k dispozici na webových stránkách školy. V rámci výuky je kladen důraz na rozvoj klíčových kompetencí žáků.
Další informace:
- IČO: 60610760
- Školu najdete ve městě či obci Dlouhá Ves, okres/obvod Klatovy, Plzeňský kraj.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Když se zamýšlím nad zkušeností se školou, mám z toho smíšené pocity. Vnímám, že je pro mě klíčové, aby se tam děti cítily v bezpečí a aby se jim tam líbilo, a v tomto ohledu mám občas střídavé dojmy. Co se týče atmosféry, někdy mi přijde, že je tam zvláštní nálada, jako kdyby se všichni báli moc vyčnívat nebo dělat něco jinak. Cítím tam tradiční školní energii, což může být fajn, ale občas mi to přijde trochu zkostnatělé, hlavně co se týče některých vyučovacích metod. Některé dny jsou super, děti se vracejí nadšené, vyprávějí, co zajímavého dělaly a že je to bavilo. Jindy ale zase cítím, že tam byla spíš nuda, kdy děti jen tak sedí a koukají z okna a čekají, až zazvoní. To mě mrzí, protože si myslím, že by je škola měla hlavně inspirovat. Mně osobně třeba vadí, že komunikace se školou je někdy trochu jednostranná. Jako by se některé věci očekávaly automaticky a já si ty informace musím spíš vylézt nebo na ně aktivně pátrat. Není to tak, že by nás neustále bombardovali zprávami, ale občas mi chybí proaktivní a jasná komunikace. Na druhou stranu, když se opravdu snažím a jdu za tím, většinou se nakonec domluvím, jen to prostě někdy chce víc úsilí a ne vždy mám pocit, že je tam dost prostoru na nějakou hlubší diskusi nebo řešení problémů, které se týkají třeba učení nebo chování. Bezpečnost je pro mě klíčová a v tomto ohledu se občas trochu strachuji. Slyším o drobnějších šarvátkách nebo problémech mezi dětmi a pak přemýšlím, jestli se to řeší s dostatečnou razancí a jestli se děti cítí opravdu v bezpečí i mimo dohled dospělých. Ale na druhou stranu, menší velikost školy má své kouzlo, občas to působí, že se tam znají skoro všichni se všemi, a to zase přináší pocit sounáležitosti. Co se týče nároků na děti, občas mi přijde, že jsou na ně kladeny docela velké, ale ne vždy mi je jasné, jestli je na to škola opravdu dobře připravuje, nebo jestli se spoléhá spíš na to, že se s dětmi bude hodně pracovat doma. Není to tak, že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas, ale zase si nejsem jistá, jestli se tam rozvíjí to, co je dneska pro děti důležité, jako je kreativita nebo kritické myšlení. Organizačně mi některé školní akce přijdou občas trochu chaotické, ale nakonec se to vždycky nějak dá dohromady. Celkově vzato, je to pro mě období plné přemýšlení a občas i menších starostí, ale zároveň i chvil, kdy vnímám, že se ve škole zažívá něco pěkného a důležitého.